Východní Pacifik se ochlazuje – přichází La Niña. A nese silnější hurikány

Meteorologové předpovídají příchod jevu La Niña. Plně by měl dorazit na podzim; bude ho doprovázet chladnější voda a také silnější a častější hurikány.

Změny teploty v oceánech jsou vzhledem ke značné tepelné setrvačnosti podstatně pomalejší a taky menší než výkyvy teplot v atmosféře. Přesto se vyplatí je sledovat, neboť můžou mít značný dopad právě na vývoj počasí. A to nejen v místě, kde k ochlazování nebo oteplování vody dochází, ale i v oblastech značně vzdálených – v atmosféře totiž „vše souvisí se vším“.

Někdy se jedná o výkyvy teploty vody relativně pravidelné, což je příklad známého El Niña. Souvisí se změnami teploty vody ve střední a východní části tropického Pacifiku. Tyto změny se následně projevují i změnami chování atmosféry, které označujeme jako jižní oscilace (Southern Oscillation). A celý složitý komplex atmosféricko-oceánských vazeb pak termínem ENSO. ENSO může být buď v kladné (teplé), záporné (studené), nebo neutrální fázi. Teplá fáze se označuje jako El Niño (španělsky chlapeček), studená fáze jako La Niña (španělsky holčička).

Určitá fáze jevu ENSO má různý vliv na počasí a cirkulaci, a to nejen v tropických oblastech. Narušení průměrných podmínek teploty vody zpravidla nastává během pozdního léta až podzimu, může trvat do následujícího léta, někdy dokonce až dva roky. Rozdíly teploty vody během teplé a studené fáze můžou činit až 4 °C oproti dlouhodobému průměru. Dochází k nim vlivem změn pasátů (převážně východních větrů jižní a severní polokoule), které iniciují nebo ukončí danou fázi.

Odchylka teploty vody na povrchu oceánu během fáze La Niña v lednu 2011:

ENSO 2011
Zdroj: Severe Weather

Odchylka teploty vody na povrchu oceánu během fáze El Niño v listopadu 2015:

ENSO 2015
Zdroj: Severe Weather

Velice výraznou teplou fázi, tedy El Niño, jsme zažili na přelomu let 2015/2016. Od té doby se situace blížila normálu a teď se začíná měnit. Teplota vody ve východní polovině tropického Pacifiku klesá, a to nejen na povrchu, ale i v hloubce, což je silným indikátorem počínajícího nástupu fáze La Niña. A podle dlouhodobých prognóz by se během podzimu měla už studená fáze La Niña plně vyvinout.

Předpověď odchylky teploty povrchové vrstvy vody na období říjen až prosinec 2020 ukazuje výrazně chladnější vodu v tropickém Pacifiku – odpovídající fázi La Niña:

Předpověď odchylky teploty povrchové vrstvy vody
Zdroj: NMME

A jak se to projeví na dění v atmosféře? V oblasti západního Pacifiku lze čekat vlhčí počasí, což znamená častější a intenzivnější deště od severovýchodní Austrálie přes Indonésii až po Filipíny, naopak Ekvádor a Kolumbie se musí připravit na častější sucha a nižší teploty. Chladnější než obvykle by měla být následující zima v Japonsku a na západě Kanady. A například v jihovýchodní Africe by tamní léto mělo být chladné a vlhké.

Obvyklé dopady jevu La Niña od prosince do února (nahoře) a od června do srpna (dole):

Obvyklé dopady jevu La Niña (dry - sucho, wet - vlhko, cool - chladno, warm - teplo)
Zdroj: Severe Weather

Velice zajímavá vazba je mezi La Niñou a hurikány v Atlantiku, kde panují vhodnější podmínky pro jejich vývoj. Souvisí to jednak s teplejší vodou v Atlantiku, jednak se zmenšením takzvaného střihu větru, který je naopak nepřítelem vývoje hurikánů.

Jinými slovy hurikány v Karibiku i v USA budou letos zřejmě častější a poněkud silnější než obvykle. S tím počítá i poslední předpověď hurikánové sezony, podle které by ta letošní měla být aktivnější. Lze očekávat, že zejména podzim přinese několik silných hurikánů. Místo jejich vzniku ani dráhu, kudy se budou ubírat, v této chvíli není možné předvídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 12 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 14 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 15 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...