Lékaři představili magnetického robota pro kolonoskopii. Ušetří bolest i stres

Kolonoskopie patří mezi nejméně oblíbené lékařské zákroky. Nyní ji může výrazně vylepšit miniaturizace a robotizace.

Kolonoskopie je metoda pro vyšetření tlustého nebo tenkého střeva pomocí kamery připevnění ke svazku světlovaných vláken. Přístroj se zavádí do těla řitním otvorem, vsunuje se tam manuálně. Za posledních 20 let se sice bolestivost tohoto zákroku výrazně snížila, přesto stále nepatří k těm příjemným.

Tento týden představili lékaři z Vanderbilt University a University of Leeds na vědecké konferenci vylepšení, které by vyšetření mohlo udělat ještě snesitelnějším.

Inženýři připravili řešení, které by mohlo pomoci. Jde o robotickou dálkově ovládanou kapsli. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že je magnetická a pohyb tedy může ovládat lékař z vnějšku pomocí jiného magnetu. Je to stejné, jako když si děti pohybují magnetem skrze desku stolu jiným magnetem. Navíc je optické vlákno mnohem tenčí než dříve – nemusí být totiž manuálně zasouváno do střeva.

Zákrok nepříjemný, ale nutný

Právě stres, který působí silné tlačení na kolonoskop, způsobuje nejvíce potíží – bolest a také horší rekonvalescenci. Robotická kapsle má jen 18 milimetrů v průměru, díky tomu může pomocí magnetu mnohem lépe manévrovat citlivým prostředím střeva. Na konferenci Digestive Disease Week, která se konala v Chicagu, se setkal stroj s velkým zájmem.

  • Komplikace při koloskopii jsou řídké, pohybují se hluboko pod jedno procento (v literatuře údaje 0,35 až 0,5 %). Při léčebných výkonech jsou častější, ale i zde se riziko významných komplikací pohybuje pod jedno procento (cca 0,7 %).

Autoři přístroje tvrdí, že s ním nebude třeba pacienty tak silně medikovat, ani nebude nutné je při kolonoskopii uspávat pomocí anestetik. Vědci zatím testovali tento přístroj pouze na tlustém střevu prasat – pokusy na lidech se plánují na konec roku 2018, až se doladí drobné nedostatky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 5 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 8 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 13 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 14 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 17 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 18 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 20 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.