Kolébkou lidstva nemusela být jen východní Afrika, ale celý kontinent, naznačuje výzkum

V Alžírsku nalezené kamenné nástroje staré 2,4 milionu let naznačují, že člověk nemusí mít původ ve východní Africe, jak vědci dosud předpokládají.

Nález je jedním z těch, o nichž se mluví jako o „učebnice přepisujících“. Jedná se o objev asi 250 nástrojů, které byly nalezeny společně s 296 zvířecími kostmi. Znamená to, že lidé zabíjeli zvířata kvůli masu v severní Africe asi o 600 tisíc let dříve, než si vědci mysleli, že bylo možné.

Zatím se věda domnívala, že poté, co první lidé (neboli hominidé) vznikli ve východní části Afriky, zůstali ve své původní vlasti miliony let – teprve potom se vydali na dlouhý pochod přes kontinent. Nový výzkum ale ukazuje, že naši prapředkové se dostávali už před miliony roků i dál, nezůstávali tedy omezeni jen na relativně malou oblast na východě světadílu.

„Důkazy z Alžírska mění náš pohled na to, že východní Afrika byla kolébkou lidstva. Ve skutečnosti byla kolébkou lidstva celá Afrika,“ uvedl vedoucí výzkumu Mohamed Sahnouni v odborném časopise Science.

Pravěký poklad byl objeven v lokalitě Ain Boucherit u města Setif, které se nachází asi 300 kilometrů jižně od hlavního města Alžíru.

Co víme o záhadných nástrojích?

Nalezené nástroje svou podobou i metodou, jak byly zhotovené, připomínají jiné objevy staré asi tři miliony let z lokality Olduvai ve východoafrické Tanzanii. Jsou tedy o víc než půl milionu let starší než doposud nejstarší kamenné nástroje nalezené v severní části Afriky.

Na zkoumání lokality a místních nástrojů se podíleli vědci z Alžírska, Francie, Španělska a Austrálie. Celý výzkum trval pětadvacet let.

Přijdou další objevy, věří vědci

Archeologové věří, že brzy najdou další důkazy o tom, jak výjimečná byla tato lokalita. „Efektivní používání ostrých nástrojů z Ain Boucheritu naznačuje, že naši předkové nebyli jen mrchožrouti,“ uvedla pro CNN Isabel Cáceresová ze Španělska. „Zatím není jasné, jestli aktivně lovili, ale důkazy jasně ukazují, že úspěšně soupeřili s masožravci – a užívali si prvního přístupu k mršinám zvířat,“ dodala.

Východní Afrika tímto výzkumem nepřišla o status pomyslné kolébky lidstva; nástroje, které tam vědci našli, jsou ještě starší než ty alžírské. Odborníci ale doufají, že by v lokalitě Ain Boucherit mohli objevit ještě další stopy po našich nejstarších předcích, například jejich kosti. Zatím totiž nevíme, kdo tyto nástroje mohl vyrábět. Nebyly totiž nalezeny žádné zbytky kosterních pozůstatků, jen kosti zvířat a kamenné nástroje nesou stopy lidské aktivity.

Současně tento objev vědce vrací k další možnosti, o níž se už dříve spekulovalo, tedy ke scénáři, kdy lidé vymýšleli a poprvé používali nástroje na více místech kontinentu současně. Anebo to ukazuje, jak rychle se přelomová technologie kamenných nástrojů rozšířila po Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 3 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 7 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...