Kdyby žil každý jako Američan, potřebovalo by lidstvo pět Zemí. I Česko spotřebovává stále víc

Tempo, jímž lidstvo vyčerpává přírodní zdroje, které planeta Země dokáže obnovit za rok, se letos opět zvýšilo, byť proti loňsku pouze o jeden den. Vyplývá to z nejnovější zprávy organizace Global Footprint Network (GFN) z kalifornského Oaklandu, podle níž letos takzvaný Overshoot Day připadá na 1. srpna. Česká republika je na tom ale hůře, měla ho už v dubnu.

„(První srpnový den) je datem, kdy spotřebujeme více stromů, vody, úrodné půdy a ryb, než Země může poskytnout za rok k našemu nakrmení, ubytování a přesunům, a kdy vypustíme více uhlíku, než dokážou oceány a lesy absorbovat,“ uvedla programová ředitelka Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který je partnerem GFN.

Kolik "planet" spotřebovávají různé státy
Zdroj: overshootday.org

K tomu, aby lidstvo mohlo udržovat své aktuální čerpání přírodních zdrojů, by potřebovalo ekvivalent 1,7 planety Země, uvádí Global Footprint Network, která hodnotí upadání lidstva do ekologického dluhu každý rok.

Letos lidstvo spotřebovalo roční obnovitelný „příděl“ uhlíku, potravin, vody, vláknin, půdy a dřeva za rekordních 212 dnů. To je vůbec nejrychleji od prvního hodnocení provedeného za rok 1970. Tehdy Overshoot připadal na 29. prosince.

Od té doby rychlost spotřebovávání přírodních zdrojů rychle narůstala. Podle GFN na začátku 60. let lidstvo využívalo tři čtvrtiny kapacity zdrojů Země a od 70. let v důsledku ekonomického a populačního růstu začala poptávka překračovat nabídku. V roce 1988 byl „černým dnem“ 15. říjen. Příští rok se už hranice posune na červenec, nicméně určitou nadějí je, že v posledních letech se udržuje tendence ke zpomalování růstu tempa.

Srovnání, na kdy připadal Overshoot Day v minulosti
Zdroj: overshootday.org

Rekordmany Katar a Lucembursko. Zdroje vyčerpaly už na začátku února

Míra spotřeby zdrojů jednotlivými zeměmi se ale různí a GFN ji vyhodnocuje. Letošním největším hříšníkem je Katar, který měl svůj Overshoot Day už 9. února. Za ním následuje Lucembursko s 19. únorem. Pokud jde o velmoci, Spojené státy jsou šesté od konce – zpytovat svědomí měly už 15. března. Na Rusko připadá 20. duben a na Čínu 15. červenec. Nejmenší ekologický dluh by měl letos mít Vietnam, a to až od 21. prosince.

Česká republika je nadále v dolní polovině přehledu a proti loňsku se o osm dnů zhoršila. Svůj potenciál letos překročila již 20. dubna. Slovensko je na tom s 27. květnem nadále přibližně o měsíc lépe.

Na kdy připadá Overshootday v různých zemích?
Zdroj: overshootday.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 15 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...