Kdyby všechny střechy v Německu vyráběly energii ze slunečního záření, pokryly by 80 procent veškeré spotřeby elektřiny v zemi, vzpomněl si na zajímavý údaj chemik Josef Michl, který byl hostem pořadu Interview ČT. Nejcitovanější český vědec považuje solární energii za velmi perspektivní. Sám se věnuje vývoji materiálu, který by zvýšil efektivitu solárních panelů. Úkolem vědců je podle něj přesvědčit veřejnost a politiky, že bez vědy lidstvo nemůže čelit zásadním problémům. Ne vždy se jim to daří.
Největší úspěch, který se s Michlem pojí, je vytvoření molekulární stavebnice. V pořadu Interview ČT vysvětlil, že většina strojů obsahuje rotory, otáčivé součásti. „Zřejmě budou i součástí skoro všech molekulárních strojů,“ popsal svou ideu. „Tak jsme se vrhli na kola,“ poznamenal v rozhovoru s Danielem Stachem.
Pohánět by je mohlo třeba vnější elektrické pole. Cílem je dosáhnout toho, aby se všechny rotory samovolně natočily stejným směrem. Mohly by se pak využít například jako filtry, logické obvody či zpožďovací linky. Konkrétním dopadem by třeba mohlo být až tisícinásobné zmenšení součástek v mobilních telefonech.
Za projekt molekulárních strojů, který Michlovu práci připomíná, letos Jean-Pierre Sauvage, Sir J. Fraser Stoddart a Bernard L. Feringa získali Nobelovu cenu za chemii. „Ukousli jsme si moc velké sousto a nestačili jsme ho sežvýkat,“ soudí Michl, proč prestižní ocenění nedostal on a jeho kolegové.
„Šli jsme po něčem, co už by mohlo mít praktický význam, zatímco cena byla udělena k mému překvapení za věci, které jsou v podstatě jenom hračky. Sice naznačují, co by mohlo přijít, ale samy o sobě praktický význam nemají,“ podotknul, ale zdůraznil, že ocenění vědci jsou vynikajícími odborníky a Nobelovu cenu si zaslouží.
Singletové štěpení
Michl aktuálně pracuje na materiálu, který by zvýšil účinnost solárních panelů. „Když je v obvyklých materiálech pohlcen foton, tak se způsobí rozdělení nábojů v látce. Vznikne kladná díra a negativní elektron. Ty se potom rozdělí, jedny jdou na jednu elektrodu, druhé jdou na druhou elektrodu. Vyrábíte si tak potenciálový rozdíl a máte zdroj elektrického napětí i proudu,“ popsal.
„Singletové štěpení by v podobném, ale speciálně vybraném materiálu mělo způsobit, že z jednoho fotonu vzniknou při rozdělení dvě pozitivní díry a dva negativní elektrony. Přitom by to nemělo být znatelně dražší,“ přiblížil svůj záměr chemik.
Výsledkem je dvojnásobný proud, ovšem zároveň také poloviční napětí. Na materiál pro singletové štěpení se proto přidá vrstva obyčejného materiálu. „To by chytalo sluneční záření, které jinak projde a vůbec se nezužitkuje,“ dovysvětlil. „Ukazuje se, že s teoretickou účinností můžete jít z jedné třetiny až na jednu polovinu,“ vyčíslil.
K uplatnění principu singletového štěpení stále chybí vhodný materiál. Ty látky, v nichž lze účinně provádět, nejsou praktické. „Na světle a na vzduchu se vám za chvíli zmrší, abych to řekl lidově,“ sdělil chemik.
Chemik Josef Michl je vůbec nejcitovanějším vědcem českého původu. Po okupaci v srpnu 1968 zůstal v zahraničí. Působil na vysokých školách v Dánsku a Spojených státech. V současnosti přednáší na University of Colorado Boulder. Vytvořil chemickou stavebnici z molekul, vyvíjí materiály pro účinnější solární panely. Je autorem stovek vědeckých prací, několika knih a patentů. Byl nominován na Nobelovu cenu. Je laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě v oboru chemie.
Solární energie je podle Michla velmi perspektivní. Zmínil například využití střech. Vzpomněl si na informaci, kterou před několika lety slyšel na přednášce, že kdyby byly všechny střechy v Německu využity k výrobě solární energie, pokryly by 80 procent veškeré spotřeby elektrické energie. A to při současné technologii fotočlánků, v zemi, kde není tolik slunečního svitu.
Aby nevolili Klause a Trumpa
Podle Michla je pro budoucnost vědy podstatné, aby se změnil názor laické veřejnosti. „Jestliže lidé budou lépe rozumět, co pro ně věda udělala v minulosti a udělá v budoucnosti, tak budou spíše volit politiky, kteří jsou ochotni do ní investovat,“ soudí.
Podle Michla je totiž nejdůležitějším úkolem vědy přesvědčit politiky, že vyřešení zásadních problémů, jimž lidstvo čelí, se bez ní neobejde. To si mnozí politici neuvědomují a vědce nerespektují. Jako negativní příklady uvedl českého exprezidenta Václava Klause a příštího prezidenta USA Donalda Trumpa. Jejich názory na klimatické změny jsou v zásadním rozporu s poznatky vědecké komunity.
Krom toho, že se Michl věnuje popularizaci vědy, Učené společnosti české věnuje 100 tisíc dolarů. „Představuju si, že budou investovány. Každý rok něco vynesou. Zčásti se to využije na správu té investice, ale to, co zbyde, by se mělo použít pro studenty,“ přeje si.
„Třeba by mohli dostat odměny, když jsou dobří, nebo by mohli dostat podporu pro pokusy, na které potřebují nějaké materiály nebo přístroje, které by jinak neměli k dispozici, nebo na to, aby se pozvali vynikající zahraniční odborníci, aby s nimi mohli třeba týden udělat krátký kurz,“ plánuje.
Čeští studenti chemie mají proti americkým podle Michla často lepší základní znalosti, větší praxi s „chemickým nádobíčkem“ a umí lépe improvizovat, jsou ale mnohdy méně samostatní. „Nemají odvahu se třeba ani na něco zeptat. Když jsou přednášky, tak je málo otázek,“ pozastavil se profesor. „Jsou tak trochu při zdi,“ dodal.
