Je dobré používat na děti fyzické tresty? Největší studie před tím varuje

Děti potřebují disciplínu, řád a jejich život vyžaduje pevnou strukturu – na tom se shodnou všichni dětští psychologové. Je ale potřeba pro dosažení těchto cílů používat vůči dětem fyzických trestů? A jaké jsou důsledky takových trestů?

Existuje velké množství vědeckých studií, které se fyzickým trestům na dětech věnují. Dospívají k různým výsledkům, některé fyzické tresty obhajují, jiné spíše kritizují. Zdaleka nejrozsáhlejší studie na toto téma vznikla před rokem na University of Texas. Její autoři ji vypracovali na základě údajů o 160 000 dětech shromážděných v průběhu 50 let – studovali jen jedinou část fyzických trestů, plácání. Jde o meta-analýzu množství kvalitních prací na toto téma.

Plácání definují pro potřeby své studie jako „trestání dětí pomocí otevřené dlaně na zadní část těla“. Z výsledků této studie vyplývá, že fyzické tresty se rodičům nevyplatí – jde o značně neefektivní způsob výchovy. „Čím více jsou děti bity, tím více odporují svým rodičům a tím více se u nich projevuje protispolečenské chování, agresivita, problémy s duševním zdravím a poruchy učení,“ uvádí závěr práce.

Nic dobrého, mnoho špatného

Studie vyšla v odborném časopise Journal of Family Psychology a zkoumala převážně data ze Spojených států. Hlavní autorka práce Elizabeth Gershoffová uvedla, že plácání nevykazuje příliš pozitivních výsledků: „Zjistili jsme, že naplácání je spojené s neúmyslnými škodlivými následky a naopak není spojené ani s krátkodobým ani dlouhodobým zvýšením poslušnosti – což je cíl toho, když rodiče tento způsob trestu používají.“

Autorský tým našel silnou souvislost mezi plácáním dětí a 13 ze 17 možných negativních důsledků. Spoluautor práce Andrew Grogan-Kaylor popsal, co z výzkumu plyne: „Z naší práce vyplývá, že obyčejné plácání zvyšuje pravděpodobnost výskytu širokého spektra nežádoucích změn u dětí. Způsobuje přesný opak toho, co si od jeho použití rodiče slibují.“

Díky tomu, že studie probíhala tak dlouho, mohli její autoři testovat i dlouhodobé dopady těchto tělesných trestů, a to až do dospělosti. Našli v tom přímou úměru: čím častější a silnější bylo u dětí používání plácání jako trestu, tím častěji se u nich ještě v dospělém věku objevovaly nějaké prvky anti-sociálního chování nebo duševních problémů.

Podařilo se také prokázat, že pokud byli jedinci hodně biti v mládí, tím častěji sami v rodičovské roli používali naplácání jako trest vůči vlastním dětem. Vyplývá z toho, že postoje vůči tělesným trestům se přenáší v rámci rodiny.

Gershoffová uvádí, že výsledky její studie se shodují se zprávou vydanou americkým Centrem pro prevenci a kontrolu nemocí, která volá po „intenzivnějším zapojení veřejnosti, vzdělávacích kampaních a legislativních změnách, které by omezovaly fyzické trestání“. Autorka nevolá po tom, aby rodiče okamžitě přestali děti fyzicky trestat, spíše by si měli uvědomit, že tímto způsobem mohou spíše uškodit než pomoci. „Doufáme, že naše studie pomůže vzdělat rodiče o možných negativních následcích plácání přes zadek a podnítí je k pozitivním, nerepresivním způsobům výchovy.“

Kdo plácá své děti?

Plácání je zřejmě nejrozšířenějším fyzickým trestem na světě, jímž rodiče vychovávají své děti. Využívá ho alespoň někdy asi 80 procent rodičů na celém světě, uvádí zpráva UNICEF pro rok 2014.

Gershoffová se tomu diví – když z její studie i mnoha dalších vyplývá, že tato výchovná technika nepřináší žádná pozitiva, naopak zvyšuje rizika, která by si rodiče pro své děti nepřáli. Tvrdí, že důsledky plácání jsou podobné nadměrnému tělesnému trestání – jen jsou menší. 

Že je tato práce odborně na výši a její závěry jsou logické, dokazuje i fakt, že i rok po jejím vydání se neobjevily žádné zásadní námitky vůči tomu, na co její autoři upozornili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...