Holandské ženy dostávaly při pokusu Viagru. Jedenáct jejich dětí zemřelo

Několik nizozemských nemocnic podávalo ženám Viagru, která měla pomoct jejich dětem k lepšímu vývoji. Poté, co jedenáct dětí matek účastnících se studie zemřelo, byl výzkum okamžitě zastaven. Deset až patnáct žen podle deníku De Volkskrant stále čeká, zda se vážné zdravotní potíže neobjeví také u jejich dětí.

Experiment probíhal v deseti nizozemských nemocnicích. Ženy v jeho rámci dostávaly sildenafil, komerčně prodávaný pod názvem Viagra, což mělo teoreticky pomoci jejich nenarozeným dětem k lepšímu vývoji. Po podání léku jim ovšem přestaly správně fungovat placenty.

Viagra roztahuje krevní cévy, proto se používá zejména u mužů, kteří trpí erektilními dysfunkcemi, ale také ji užívají pacienti s vysokým krevním tlakem. Autoři zmíněného experimentu vycházeli ze studie na krysách, která naznačovala, že lék umožní lepší tok krve v placentě – a to by mělo zlepšit vývoj dítěte. 

Experiment byl ukončen před týdnem, když nezávislá komise, která na pokus dohlížela, zjistila, že děti narozené během něj trpí mnohem častěji problémy s plícemi.

Studii provedli lékaři z Lékařského centra Amsterdam University, zúčastnilo se jí 93 žen. U 17 dětí, které se jim narodily, se vyskytly vážné problémy s plícemi a jedenáct z nich již zemřelo. Existovala také kontrolní skupina 90 žen, které dostaly jen placebo. Tam se komplikace s plícemi objevily u tří dětí, ale žádné z nich nezemřelo.

Podle tisku je ještě skupina deseti až patnácti žen, které Viagru dostaly, ale teprve čekají na to, jestli se plicní problémy objeví také u jejich potomků.

Kde vznikl problém?

Podle britského deníku The Guardian je pravděpodobné, že lék způsobil u dětí příliš vysoký tlak v plicích, takže v důsledku toho se tam dostalo příliš málo kyslíku. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by došlo k nějakému lidskému selhání.

Vedoucí výzkumu Wessel Ganzevoort uvedl v rozhovoru pro De Volkskrant: „Chtěli jsme ukázat, že se jedná o efektivní způsob, jak zlepšit růst dítěte. Ale stal se opak. Jsem šokovaný. Poslední věc, kterou byste chtěli, je uškodit pacientům.“

Nizozemští vědci už na situaci upozornili kolegy z Kanady, kteří pracovali na velmi podobném experimentu. Také za oceánem už byla studie zastavena a pacientky jsou pečlivě sledovány.

Pro The Guardian se vyjádřil mluvčí Amsterdamské nemocnice, který potvrdil, že celý výzkum sice probíhal korektně, ale že očekává vyšetřování.

„Vnitřní analýza ukázala, že sildenafil může být pro dítě po narození škodlivý. Pravděpodobnost vzniku poruch plic je vyšší a také stoupla pravděpodobnost úmrtí dítěte po narození. Vědci nenašli žádné pozitivní dopady na děti, všechny negativní efekty se projevily po porodu. Na základě těchto závěrů byla studie okamžitě ukončena. Všichni její účastníci byli osobně informováni a již vědí, zda dostali lék nebo jen placebo,“ uvedla nemocnice v prohlášení.

Britská studie z loňského roku, z níž holandští vědci vycházeli, nenaznačovala, že by pacientům hrozilo nějaké nebezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Není hantavirus jako hantavirus. Některé druhy jsou i v tuzemsku

Obavy z hantaviru se šíří Evropou kvůli událostem na výletní lodi, kde se tento virus rozšířil a nejméně tři osoby připravil o život. Počet nakažených virem s vysokou smrtností od té doby dále roste. Tito vnitrobuněční parazité se vyskytují i v Česku, jen nejsou ani zdaleka tak nebezpeční jako jejich příbuzní z výletního plavidla.
před 2 hhodinami

Většina opalovacích krémů škodí korálům. Věda radí, co s tím

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného krému proti slunci. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem čtvrtina naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech korálových útesů uvolní zhruba pět tisíc tun ročně. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026
Načítání...