Holandské ženy dostávaly při pokusu Viagru. Jedenáct jejich dětí zemřelo

Několik nizozemských nemocnic podávalo ženám Viagru, která měla pomoct jejich dětem k lepšímu vývoji. Poté, co jedenáct dětí matek účastnících se studie zemřelo, byl výzkum okamžitě zastaven. Deset až patnáct žen podle deníku De Volkskrant stále čeká, zda se vážné zdravotní potíže neobjeví také u jejich dětí.

Experiment probíhal v deseti nizozemských nemocnicích. Ženy v jeho rámci dostávaly sildenafil, komerčně prodávaný pod názvem Viagra, což mělo teoreticky pomoci jejich nenarozeným dětem k lepšímu vývoji. Po podání léku jim ovšem přestaly správně fungovat placenty.

Viagra roztahuje krevní cévy, proto se používá zejména u mužů, kteří trpí erektilními dysfunkcemi, ale také ji užívají pacienti s vysokým krevním tlakem. Autoři zmíněného experimentu vycházeli ze studie na krysách, která naznačovala, že lék umožní lepší tok krve v placentě – a to by mělo zlepšit vývoj dítěte. 

Experiment byl ukončen před týdnem, když nezávislá komise, která na pokus dohlížela, zjistila, že děti narozené během něj trpí mnohem častěji problémy s plícemi.

Studii provedli lékaři z Lékařského centra Amsterdam University, zúčastnilo se jí 93 žen. U 17 dětí, které se jim narodily, se vyskytly vážné problémy s plícemi a jedenáct z nich již zemřelo. Existovala také kontrolní skupina 90 žen, které dostaly jen placebo. Tam se komplikace s plícemi objevily u tří dětí, ale žádné z nich nezemřelo.

Podle tisku je ještě skupina deseti až patnácti žen, které Viagru dostaly, ale teprve čekají na to, jestli se plicní problémy objeví také u jejich potomků.

Kde vznikl problém?

Podle britského deníku The Guardian je pravděpodobné, že lék způsobil u dětí příliš vysoký tlak v plicích, takže v důsledku toho se tam dostalo příliš málo kyslíku. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by došlo k nějakému lidskému selhání.

Vedoucí výzkumu Wessel Ganzevoort uvedl v rozhovoru pro De Volkskrant: „Chtěli jsme ukázat, že se jedná o efektivní způsob, jak zlepšit růst dítěte. Ale stal se opak. Jsem šokovaný. Poslední věc, kterou byste chtěli, je uškodit pacientům.“

Nizozemští vědci už na situaci upozornili kolegy z Kanady, kteří pracovali na velmi podobném experimentu. Také za oceánem už byla studie zastavena a pacientky jsou pečlivě sledovány.

Pro The Guardian se vyjádřil mluvčí Amsterdamské nemocnice, který potvrdil, že celý výzkum sice probíhal korektně, ale že očekává vyšetřování.

„Vnitřní analýza ukázala, že sildenafil může být pro dítě po narození škodlivý. Pravděpodobnost vzniku poruch plic je vyšší a také stoupla pravděpodobnost úmrtí dítěte po narození. Vědci nenašli žádné pozitivní dopady na děti, všechny negativní efekty se projevily po porodu. Na základě těchto závěrů byla studie okamžitě ukončena. Všichni její účastníci byli osobně informováni a již vědí, zda dostali lék nebo jen placebo,“ uvedla nemocnice v prohlášení.

Britská studie z loňského roku, z níž holandští vědci vycházeli, nenaznačovala, že by pacientům hrozilo nějaké nebezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.