Elektronické cigarety mohou poškozovat imunitní systém, varuje výzkum

Pára z elektronických cigaret podporuje vznik zánětlivých chemických látek a současně poškozuje plicní buňky, které jsou zodpovědné za čištění tohoto orgánu. Upozornili na to vědci v menší experimentální studii, která vyšla v odborném časopise Thorax.

E-cigarety jsou rok od roku populárnější, ale díky tomu, jak krátkou dobu existují, se toho o jejich vlivu na lidské zdraví ví poměrně málo. Většina existujících studií se shoduje v tom, že dopady jejich kouření jsou mnohem méně rizikové než kouření klasických cigaret nebo doutníků. Řada vědeckých týmů po celém světě se snaží nyní zkoumat, jestli se přesto v elektronickém kouření neskrývají nějaká rizika.

Nová práce upozornila, že pára má negativní dopad na dásňové makrofágy, tedy buňky přirozené imunity. V těle mají zásadní úlohu: obalí a odstraňují částice prachu, bakterie a alergeny, které se nějakým způsobem vyhnuly jiným obranným mechanismům v lidském dýchacím ústrojí.

Podle vědců není jejich studie ještě žádným důkazem, ale představuje pro ně vykřičník, který upozorňuje, že e-cigarety mohou ukrývat rizika, jež si kuřáci těchto cigaret neuvědomují. Aby se ale toto podezření potvrdilo, je podle autorů třeba dalšího výzkumu.

Zkažená chemická polévka

Některé z dopadů kouření e-cigaret jsou podle zmíněné studie nečekaně podobné důsledkům kouření tabáku. Proč se na to přišlo tak pozdě? Většina výzkumů se totiž až doposud soustředila na chemické složení náplní elektronických cigaret ještě před inhalací – stav po inhalaci se samozřejmě zkoumá mnohem hůře.

Pro tuto práci ale vědci přišli s vlastním originálním řešením tohoto problému: Vytvořili mechanický přístroj, který celý proces napodobuje. Díky tomu jsou schopní sledovat, co se děje v „chemické polévce“, kterou má kuřák v plicích, kdy se naředí inhalovanou chemikálií. 

Vědci odebrali dásňové makrofágy z plicních vzorků odebraných osmi nekuřákům, kteří nikdy netrpěli astmatem ani jinými dýchacími poruchami. Pak třetinu těchto vzorků vystavili tekutině z náplně používané pro elektronické cigarety, třetinu inhalovanému koncentrátu a třetinu nevystavili ničemu – vždy na 24 hodin.

Vapování oslabuje imunitní systém. Minimálně v laboratořích

Následná analýza prokázala, že právě inhalovaný koncentrát byl pro buňky mnohem škodlivější než jen pouhá tekutá náplň – a také to, že se dopady na makrofágy zhoršovaly s tím, jak se zvyšovalo množství této látky.

Když se do koncentrátu použila směs s nikotinem (roztoky pro elektronické cigarety se prodávají i bez nikotinu), efekt byl ještě silnější. Klesala schopnost makrofágů obalovat cizorodé látky, umíraly více buňky a docházelo k více zánětům.

Podle vědců to znamená jediné: Je-li imunitní systém vystaven vapování, výrazně klesá jeho schopnost reagovat na hrozby. Platí to přinejmenším v laboratorních podmínkách – zda je to platné i v lidském těle „v normálním provozu“, zatím není jisté, ale měly by to prokázat další experimenty a studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 7 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 9 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 9 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 13 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.