Tým českých středoškolských studentů uspěl na Mezinárodní biologické olympiádě, která se uplynulý týden konala v anglickém městě Coventry. V konkurenci 245 středoškoláků ze 70 zemí světa se čeští gymnazisté stali nejúspěšnější evropskou delegací a po téměř dvaceti letech se jim podařilo získat jednu ze zlatých medailí.
Mezinárodní biologická olympiáda vznikla před 28 lety v Československu, kde se konal i její první ročník. V současnosti je Česká republika sídlem světového koordinačního centra této prestižní přírodovědecké soutěže.
Úspěch českého týmu je mimořádný, protože v předchozích letech v soutěži dominovali studenti z asijských zemí, především z Číny, Singapuru, Tchaj-wanu a Jižní Koreje, případně potomci asijských imigrantů ze Spojených států, Austrálie a Nového Zélandu. Podle zástupců Přírodovědecké fakulty je to něco podobného, jako kdyby Čech získal medaili například v ping-pongu.
Porazila Korejce i Tchajwance
Kateřina Kubíková z pražského Gymnázia Botičská letos obsadila páté místo, což jí podle pravidel olympiády přineslo zlatou medaili. Až za ní se umístili všichni Tchajwanci a Korejci, což se studentovi z evropské země v posledních dvaceti letech podařilo jen zcela výjimečně.
Další členové týmu – Lukáš Fiedler z českobudějovického Gymnázia Jírovcova a Vojtěch Brož z pražského Gymnázia Budějovická – si z ostrovního království odvezli stříbrnou medaili, studentka prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera Klára Pekařová získala bronz. Na mezinárodních přírodovědných olympiádách se zlaté medaile udělují deseti procentům nejlepších, dalších dvacet procent získá stříbrné medaile a 30 procent bronzové.
Zvládli byste to?
V letošním ročníku soutěžící řešili tři praktické úlohy. První byla zaměřena na biochemické vlastnosti významného metabolického enzymu – pyruvátkinázy – a jeho roli při poruchách funkce červených krvinek. Druhý úkol se týkal rostlinné morfologie od květů přes semena až po kořeny. V poslední praktické úloze byla nutná velmi jemná preparace muších larev pod binokulární lupou. Teoretický test se zaměřil na objevy, které mají alespoň částečnou spojitost s Velkou Británií.
Všechny úlohy byly podle českého týmu po didaktické stránce výborně zpracovány a upřednostňovaly schopnost dedukce a logického myšlení před prostým memorováním učebnicových faktů.
