Český výzkumný ústav bude testovat části pro evropskou raketu Ariane 6

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) a německá společnost MT Aerospace Augsburg podepsaly dohodu ohledně vývoje a testování částí pro nový evropský raketový nosič Ariane 6. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Na některých součástech rakety se podílí klatovská firma Aerotech Czech.

V Klatovech byl podle Hospodářských novin postaven nový výrobní závod výhradně pro práci na Ariane 6. Stál stovky milionů korun, zčásti jej financovala Evropská kosmická agentura (ESA). Aerotech Czech má vytvořit například součástky na nosnou raketu či díly pomocného motoru.

Spolupráce VZLÚ a MT Aerospace bude završena pevnostní zkouškou krytu trysky pomocné rakety na tuhá paliva, tedy dílu, na kterém raketa stojí před startem. Zkušební zařízení musí podle ústavu umět simulovat nejen zatížení zmíněného krytu na zemi i během startu, ale i tuhost okolních konstrukcí – palety odpalovací rampy a kompozitního těla pomocné rakety.

Dva roky testů

V prostorách VZLÚ by se měl testovat od léta příštího roku do začátku roku 2020. První start rakety Ariane 6 z Guayanského kosmického centra je naplánován na červenec 2020.

„Zapojení do programu je pro VZLÚ významnou příležitostí, jak využít dosavadní znalosti z projektů pro Evropskou kosmickou agenturu a zároveň posunout naše zkušenosti výrazně vpřed,“ uvedl vedoucí projektu Radek Lapáček. Hospodářským novinám sdělil, že zkušební zařízení o váze 55 tun bude na kryt trysky vyvíjet sedmisettunové zatížení.

Na raketě se podle deníku podílí i další firmy v Česku. Například společnost MCE Slaný dodala deflektor usměrňující spaliny při startu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 10 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 11 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 15 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 16 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...