Český výzkum rakoviny nakopne injekce 100 milionů korun. Grant dostanou brněnští lékaři

Chemici a biologové z Masarykovy univerzity (MU) získali grant 100 milionů korun na další vývoj látek, které by mohly být využitelné při léčbě nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Zkoumané látky chtějí nabídnout farmaceutickým firmám.

„Zkoumáme v podstatě tři různé třídy chemických sloučenin, které vykazují zajímavou biologickou aktivitu. U jedné skupiny s potenciálním protinádorovým účinkem jsme již navázali spolupráci s inovativní britskou farmaceutickou firmou Artios a společně látky dál vyvíjíme. U druhé skupiny látek zaměřených na léčbu leukémií bychom chtěli začít s hledáním partnera pro výzkum zhruba do roka,“ uvedl hlavní řešitel projektu Kamil Paruch z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU.

Tři cesty, které dají pacientům naději

První skupinu sloučenin tvoří inhibitory nukleáz, tedy enzymů podílejících se na opravách poškozené DNA. Zablokování vybraných nukleáz by podle vědců mohlo být efektivní při léčbě některých typů nádorů, zejména v kombinaci s dalšími protinádorovými léčivy.

Druhou skupinou látek jsou inhibitory, které utlumují činnost enzymu kasein kinázy, který hraje roli v rozvoji chronické lymfocytární leukémie. Jde o nejčastější typ leukémie u dospělých. Vědci z Masarykovy univerzity tyto látky nedávno patentovali a chtějí je dále rozvíjet a testovat jejich účinnost v živých organismech.

Třetí oblastí je výzkum přírodní látky forskolinu, která funguje jako aktivátor některých enzymů a podle vědců má potenciál pro využití v kardiologii. „Nedávno jsme vyvinuli dosud nejrychlejší způsob syntézy této látky a snažíme se připravit obdobné molekuly, které by byly aktivnější a také účinkovaly selektivněji,“ uvedl Paruch.

Téměř stomilionový grant z výzvy Předaplikační výzkum spadající do evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání se vědcům podařilo získat i díky podpoře Jihomoravského kraje. Od něj získali grant 500 tisíc korun z programu Smart akcelerátor – Asistence, který využili na služby specializované firmy zabývající se podporou při vytváření projektových žádostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 hhodinami
Načítání...