Český výzkum rakoviny nakopne injekce 100 milionů korun. Grant dostanou brněnští lékaři

Chemici a biologové z Masarykovy univerzity (MU) získali grant 100 milionů korun na další vývoj látek, které by mohly být využitelné při léčbě nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Zkoumané látky chtějí nabídnout farmaceutickým firmám.

„Zkoumáme v podstatě tři různé třídy chemických sloučenin, které vykazují zajímavou biologickou aktivitu. U jedné skupiny s potenciálním protinádorovým účinkem jsme již navázali spolupráci s inovativní britskou farmaceutickou firmou Artios a společně látky dál vyvíjíme. U druhé skupiny látek zaměřených na léčbu leukémií bychom chtěli začít s hledáním partnera pro výzkum zhruba do roka,“ uvedl hlavní řešitel projektu Kamil Paruch z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU.

Tři cesty, které dají pacientům naději

První skupinu sloučenin tvoří inhibitory nukleáz, tedy enzymů podílejících se na opravách poškozené DNA. Zablokování vybraných nukleáz by podle vědců mohlo být efektivní při léčbě některých typů nádorů, zejména v kombinaci s dalšími protinádorovými léčivy.

Druhou skupinou látek jsou inhibitory, které utlumují činnost enzymu kasein kinázy, který hraje roli v rozvoji chronické lymfocytární leukémie. Jde o nejčastější typ leukémie u dospělých. Vědci z Masarykovy univerzity tyto látky nedávno patentovali a chtějí je dále rozvíjet a testovat jejich účinnost v živých organismech.

Třetí oblastí je výzkum přírodní látky forskolinu, která funguje jako aktivátor některých enzymů a podle vědců má potenciál pro využití v kardiologii. „Nedávno jsme vyvinuli dosud nejrychlejší způsob syntézy této látky a snažíme se připravit obdobné molekuly, které by byly aktivnější a také účinkovaly selektivněji,“ uvedl Paruch.

Téměř stomilionový grant z výzvy Předaplikační výzkum spadající do evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání se vědcům podařilo získat i díky podpoře Jihomoravského kraje. Od něj získali grant 500 tisíc korun z programu Smart akcelerátor – Asistence, který využili na služby specializované firmy zabývající se podporou při vytváření projektových žádostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 13 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 17 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.