Při sebevražedném útoku v Afghánistánu utrpělo ve středu zranění pět českých vojáků. Atentátníci zaútočili v okolí základny Bagrám automobilem naloženým výbušninami. Jeden z vojáků sice utrpěl těžká zranění, útok ale mohl dopadnout mnohem hůř, kdyby vojáci neseděli ve speciálním voze MRAP. Tento typ obrněných vozů už je sice poměrně zastaralý, přesto stále dokáže zastavit drtivou většinu explozí a střel.
„Útok byl způsoben civilním vozidlem naloženým výbušninou, která byla iniciována v bezprostřední blízkosti vozidla patroly. Následkem výbuchu se obrněné vozidlo MRAP převrátilo a bylo zraněno pět českých vojáků osádky,“ uvedla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Právě to, že vojáci použili vozidlo MRAP, jim zachránilo život – tento druh vojenských automobilů totiž vznikl právě proto, aby odolával i těm nejsilnějším explozím.
Kde se vzaly MRAPy?
Název těchto automobilů je zkratkou pro Mine Resistant Ambush Protected – tedy Vozidla odolná proti minám a chránící před (palebnými) přepady. Dlouhou dobu taková vojenská technika vůbec nebyla potřeba. Že se bez ní moderní armády neobejdou, se ukázalo při válkách v Iráku a potom v Afghánistánu.
Oba konflikty totiž patří mezi typické „asymetrické války“, které jsou pro dnešní dobu typické. Jde o konflikty mezi stranami, jejichž vojenská síla i strategie se značně liší. Pro Spojené státy a jejich spojence bylo v obou výše uvedených konfliktech snadné danou zemi ovládnout, ale o to těžší bylo se v ní udržet. Místní ozbrojené složky totiž nejčastěji útočí při přepadech nebo nastraženými a většinou improvizovanými výbušninami.
Americká armáda používala do té doby slavné vozidlo HMMWV známější jako Humvee a ještě známější v jeho civilní verzi jménem Hummer. Během operace Pouštní bouře se sice skvěle osvědčila, ale později se ukázalo, že tyto automobily jsou příliš lehké a slabě pancéřované na to, aby odolávaly přepadům a improvizovaným výbušninám. Statistiky totiž právě tyto druhy útoků ukázaly jako nejčastější příčiny ztrát amerických životů: tvořily téměř 70 procent všech ztrát.
Od roku 2007 do roku 2012 tedy v americké armádě na popud námořní pěchoty probíhal program vývoje a výroby vozidel MRAP, do něhož se zapojila řada předních světových výrobců zbrojní techniky s množstvím vozidel. Vývojově navázaly na starší obrněné automobily zejména jihoafrického původu; od předchozích typů se liší zejména silnějším pancéřováním a také podlahou tvarovanou do písmene V. Ta pomáhá automobilu lépe rozptýlit energii exploze, pokud vůz najede na minu nebo jinou výbušninu.
Puma proti pumám
Prvním americkým MRAPem bylo vozidlo jménem Cougar (podle kočkovité šelmy pumy), které vyrobila společnost Force Protection. Vyzkoušela je námořnická pěchota – s nečekaně velkým úspěchem. Tříletý test, který skončil roku 2007, prokázal, že za tuto dobu proběhlo přibližně tři sta útoků improvizovanými výbušninami na tyto vozy. A nezemřel při nich jediný americký voják.
Na tento úspěch navázaly další firmy, například BAE s vozy Caiman či OMC RG-31, Oshkosh s M-ATV anebo zdaleka nejúspěšněji společnost Navistar Defense s MRAPem International MaxxPro. Těch si americké ozbrojené složky koupily přes pět tisíc. A právě jedno z těchto vozidel zachránilo životy českým vojákům. Vozy, které naše jednotky používají od roku 2012 v rámci Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar, jsou zapůjčené americkou stranou.
Celkem Spojené státy nakupily kolem třiceti tisíc vozů tohoto typu – zaplatily za ně přes padesát miliard dolarů. Postupem času se ukázalo, že jsou tato vozidla velice účinná proti výbušninám mnoha druhů, ale přišlo se také na jejich slabiny.
Železná krabice na kolech
Tato vozidla jsou totiž velmi těžká, váží několik tun – například International MxxPro, který využívají naše jednotky v Afghánistánu, má kolem třinácti tun. Může za to jak jeho robustní konstrukce, tak především hmotnost pancéřování.
Za to ale tato auta platí daň v podobě horších manévrovacích schopností – mají navíc příliš vysoko těžiště. Dalším problémem je vysoká spotřeba paliva a neschopnost vykonávat jiné mise, než je převoz lidí v ohrožených územích. Velká hmotnost zase znemožňuje cestování mimo kvalitnější silnice a zejména překonávání mostů – 72 procent mostů je neunese.
Stejný důvod brání tomu, aby se tyto vozy snadno přepravovaly letecky na větší vzdálenosti. To je také důvod, proč naše armáda využívá MRAPy jen na zahraničních misích, nikoliv v České republice.
Americká armáda už má i „lehčí verzi“
V roce 2015 proto vypsala americká armáda tendr na lehká taktická vozidla, která mají oproti MRAPům vykazovat lepší pohyblivost v terénu a zároveň budou vojákům poskytovat dostatečnou ochranu.
Armáda v podmínkách výběrového řízení mimo jiné uvedla, že od vozidla požaduje odolnost proti nejničivějším typům improvizovaných náloží, mechanickou spolehlivost, snadnou údržbu a kompatibilitu s taktickými vojenskými datovými sítěmi. Vítězem se nakonec stala firma Oshkosh s vozidlem M-ATV. Pro potřeby armády, námořní pěchoty a letectva pak vzniklo 8722 těchto vozidel.
