Kabinet v demisi schválil rozšíření zahraničních misí české armády; ještě letos může vyslat do Iráku, Afghánistánu nebo afrického Mali o 270 vojáků navíc. Materiál zahrnuje i plán zahraničních misí na příští dva roky. Vojáci by se měli podílet na stejných misích jako nyní, příští rok by navíc měli střežit vzdušný prostor nad Pobaltím. Vedle toho projednávala vláda i návrh z pera ČSSD ohledně zálohového výživného, k němu zaujala neutrální postoj.
Posílení zahraničních misí by mělo vyjít resort obrany na zhruba 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí zúčastnilo 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí armáda třeba na Golanech, Sinaji či v Kosovu. Podle schváleného návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by pak mohlo v misích působit 1096 českých vojáků.
Návrh na armádní mise v zahraničí nyní putuje do sněmovny a menšinový kabinet pro něj bude muset najít podporu mezi poslanci. Hnutí SPD i komunisté se ovšem k nasazování většího počtu vojáků v misích NATO staví skepticky. Poslancům z ODS, TOP 09 a pirátské strany se zase nelíbí, že návrh předkládá vláda v demisi. Lidovci by pak přivítali, kdyby návrh předložila vláda s důvěrou.
V Mali chce armáda další jednotku
Návrh ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (ANO) počítá se zachováním působení v současných misích: v Afghánistánu působí 250 vojáků na základně v Bagrámu a také v hlavním městě Kábulu. Nově by tam mohlo zamířit dalších 140 vojáků; v provincii Lógar by cvičili speciální jednotku afghánské policie a v provincii Herát by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.
V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do třiceti vojáků.
Více vojáků má zamířit také do Iráku, příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posílit. Vedle toho zamíří příští rok tuzemské gripeny znovu nad Pobaltí, kde budou hlídat vzdušný prostor.
Zálohové výživné podle ČSSD putuje k poslancům s neutrálním stanoviskem
Po týdnu Babišova menšinová vláda znovu řešila návrh na zavedení zálohového výživného. Minulý týden šlo o komunistický návrh, ke kterému vláda přijala zamítavé stanovisko. Tentokrát šlo o předlohu z pera ČSSD a kabinet ho poslal do sněmovny s neutrálním stanoviskem. Norma navrhuje, aby rodičům, kterým partner neplatí alimenty, vyplácel peníze stát a po dlužníkovi je následně zpětně vymáhal.
Vládní legislativci však v návrhu kritizovali to, že problém neúplných rodin s nedostatečnými příjmy zavedení zálohovaného výživného nevyřeší. „Vláda se proto domnívá, že je třeba se zaměřit především na primární úpravu vyživovací povinnosti a zajistit její vymahatelnost, rovněž i samotnou aplikaci práva opatrovnickými soudy v praxi a podmínky jejich činnosti včetně předvídatelnosti rozhodování o věcech výživného.“
