Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) chce navýšit počet vojáků v zahraničních misích zhruba o 300 lidí. Posílit se mají mise v Afghánistánu, Iráku a Mali. O plánech informovala sněmovní Výbor pro obranu. Část poslanců ale požaduje, aby návrh na navýšení a zapojení do misí v příštích dvou letech předložila sněmovně vláda s důvěrou.
Na jednání výboru vyslovili požadavek zástupci ODS, TOP 09 a Pirátů. Podobný názor mají lidovci. Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) doufá, že při hlasování o návrhu už bude kabinet s důvěrou Sněmovny sestaven.
Kritické k navýšení počtu vojáků je hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), dlouhodobě se proti misím bez mandátu OSN staví komunisté. Změny by měla schvalovat vláda 11. dubna, poté návrh poputuje do Poslanecké sněmovny, Senátu a k podpisu prezidentovi.
Dalších 270 vojáků do zahraničí
Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) předkládá návrh, aby se ještě letos zvýšil počet vyslaných vojáků v Afghánistánu, Iráku a v Mali celkem o asi 270. Zároveň připravila mandát na další dva roky. Zachováno má být působení v současných misích, přibude příští rok vyslání letecké jednotky s gripeny do Pobaltí.
Ještě letos by mělo v případě schválení návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 více vojáků. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám.
Nově by se podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře měli vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.
Další jednotka pro Mali
V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu.
„Je to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018,“ řekla Šlechtová. Mise EU by se podle ní měla věnovat podpoře společných sil zemí Sahelu.
Do mise OSN, která také v Mali působí, by se podle Šlechtové mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla být do 30 vojáků.
Více vojáků má zamířit také do Iráku, příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně i posíleny.
Posílené mise by resort obrany stály 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí zúčastnilo 806 českých vojáků. Kromě Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji či v Kosovu.
Podle návrhu Šlechtové by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit 1096 českých vojáků.
Většina poslanců na čtvrtečním výboru nezpochybňovala samotné zapojení českých vojáků do misí. Nelíbí se SPD. Podle poslance Radovana Vícha (SPD) jeho strana nesouhlasí s navyšováním počtu vojáků v misích a chce, aby se počet misí české armády snížil na dvě či tři.
