Zpověď Lewinské po letech: Oběť ze mě udělali až Clintonovi odpůrci

Washington - Mediálně nejznámější stážistka v Bílém domě Monica Lewinská po dlouhých letech veřejně promluvila o aféře, která málem stála tehdejšího prezidenta Billa Clintona post hlavy státu. Šéf Bílého domu ji prý využil a ona vztahu s ním po letech lituje. Lewinská své vzpomínky, jimiž prý chce pomoci obětem zneužívání a ponižování, napsala pro příští číslo magazínu Vanity Fair, který zveřejnil úryvky.

„Já osobně hluboce lituji toho, co se stalo mezi mnou a prezidentem Clintonem,“ píše čtyřicetiletá Lewinská, které v době milostného poměru bylo 22 let. Přestože šlo podle ní o dobrovolný vztah z obou stran, prezident ji prý využil.

Horší chvilky ale podle vzpomínek vystudované sociální psycholožky přišly poté, co vztah po několika letech vyplul na povrch a prezidentovi lidé se ji pokoušeli zdiskreditovat, zatímco jeho oponenti ji chtěli využít jako zbraň proti němu.

„Jistěže mě můj šéf využil, ale vždycky si budu pevně stát za tím, že to byl oboustranný vztah. Jakékoli 'zneužití' přišlo až poté, když ze mě udělali obětního beránka ve snaze ochránit jeho mocenskou pozici,“ napsala Lewinská.

Kvůli minulosti jí prý málokdo nabídne práci a stále se nevdala. Píše také o tom, jak u její postele sedávala matka, neboť měla strach, že kvůli aféře spáchá sebevraždu.

Nahrávám video

Aféra „Monicagate“ vyplula na povrch začátkem roku 1998 téměř dva roky poté, co Lewinská svou stáž v Bílém domě ukončila. Na světlo ji vynesla její známá. Skandál vyústil v ústavní žalobu vůči Clintonovi, jenž jako druhý prezident v dějinách USA čelil procesu takzvaného impeachmentu.

Clinton během vyšetřování poměr s Lewinskou popíral, a přestože Sněmovna reprezentantů nakonec schválila jeho křivopřísežnictví a maření spravedlnosti jako dva články ústavní žaloby, Senát ji v únoru 1999 zamítl a Clinton se ve funkci udržel. Poslední den svého mandátu ve funkci prezidenta se však přiznal, že v kauze lživě svědčil. Byl potrestán pouze symbolicky pětiletým zákazem právní praxe v Arkansasu a pokutou 25 tisíc dolarů.

Lewinská se ve svém aktuálním textu označila za první mediální oběť internetové éry, jejíž jméno se od aféry objevuje v médiích všeho druhu většinou v negativních souvislostech, o což se prý zasloužila především kampaň ze strany Clintona i jeho soupeřů.

Chystaný článek v americkém týdeníku ovšem není vůbec poprvé, kdy Lewinská o svém vztahu s Clintonem veřejně promluvila. Po propuknutí aféry v roce 1998 bývalou stážistku zpovídali televizní moderátoři Larry King či Barbara Waltersová. Na stanici MTV rovněž propagovala svou řadu kabelek a byla opakovaně hostem tradičních nočních talk-show.

Svým příspěvkem do Vanity Fair však americká celebrita hodlá ukončit „chození po špičkách kolem své minulosti“. „Jsem rozhodnuta svůj příběh ukončit jiným způsobem,“ prohlašuje Monika Lewinská. Sama se prý nyní k aféře vyjádřila proto, aby „pomohla druhým v nejčernějších chvílích jejich ponižování“.

Pomůže Monica Hillary?

Kauza Lewinská se může do popředí mediálního zájmu dostat v blízké budoucnosti znovu, pokud se Clintonova manželka Hillary rozhodne kandidovat v prezidentských volbách, které se v USA konají za dva a půl roku. Republikáni se již nechali slyšet, že chtějí aféru použít v kampani proti ní. Například známý senátor Rand Paul označil jejího manžela za „sexuálního predátora“.

Hillary Clintonová
Zdroj: Alex Wong/ISIFA/Getty Images

V této souvislosti ovšem také zaznívají názory, že zpověď Clintonovy někdejší milenky může prezidentské kandidátce paradoxně v kampani pomoct. Lewinské upřímný postoj k aféře a odmítání pasování se do role oběti totiž může rozptýlit útoky podobné těm Paulovým. Zpověď navíc přišla dostatečně dlouho před případným oznámením kandidatury, aby ji již americká veřejnost nevedla tolik v patrnosti, píše komentátor listu Washington Post.

Lewinská se navíc už v roce 2008, když Hillary Clintonová poprvé v primátorkách kandidovala na americkou prezidentku, snažila způsobit co nejméně škod. „Stal se ze mě prakticky samotář, akčkoliv jsem jsem byla zaplavena požadavky z médií,“ poznamenala o průběhu kampaně v roce 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 49 mminutami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 2 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.