Praha – Zástavba zeleně v řadě pražských městských částí může zvýšit nemocnost tamních dětí a úmrtnost dospělých na kardiovaskulární onemocnění. Uvedla to Komise životního prostředí Akademie věd České republiky. Městské části v současnosti navrhují pražskému magistrátu změny do územního plánu, který má začít platit v roce 2010. Některé z nich chtějí změnit zeleň na obytné plochy.
Případná změna zeleně na plochy pro stavbu nových domů je podle zprávy Akademie věd nevhodná. Podle Komise životního prostředí svědčí požadavky městských částí o tom, že radnice nedoceňují základní funkce městské zeleně. Ta má sloužit k zachycení prachu a dalších nečistot, regulaci vlhkosti ovzduší, dokáže tlumit nepříznivé tepelné režimy měst a snižuje hluk.
Za chybu a také za etický problém považuje akademická Komise životního prostředí využívání všech volných ploch k výstavbě. „Rozsáhlá výstavba i v chráněných územích, jako je například lokalita Dívčí hrady nebo Vidoule v Praze 5, jsou příkladem pohrdání základními právy člověka, kam dnes řadíme i zajištění lidského zdraví a udržitelného rozvoje,“ uvedla komise, které předsedá Radim Šrám z ústavu experimentální medicíny a jejímiž členy jsou tři desítky odborníků z univerzit a vědeckých pracovišť.
Přijme-li pražský magistrát návrhy svých městských částí a místo zeleně vzniknou ve městě další budovy, lze podle vědců během deseti let očekávat, že se dětem v okolí naruší imunita. Dospělí budou častěji umírat na kardiovaskulární choroby. Častěji umírat mohou také starší lidé v létě při tropických teplotách. Nové budovy by proto měly vznikat v takzvaných brownfields, míní komise.
Proti podnětům na změnu územního plánu vystupovali například obyvatelé Prahy 4 a 5. Obávají se zastavění Kavčích Hor, ulice Nad Pekařkou, stolové hory Vidoule, Dívčích hradů nebo parku Kavalírka. Magistrát v současné době zpracovává koncept územního plánu, ke kterému se budou moci vyjádřit městské části i veřejnost. Konečnou podobu bude příští rok schvalovat zastupitelstvo hlavního města.
