Za dva dny k Itálii připlulo na 8500 migrantů. Stojíme před biblickým exodem, zní z italské pravice

Za minulé dva dny bylo ve Středozemním moři zachráněno na 8500 migrantů, kteří se snažili dostat z Afriky do Itálie. Italská pravice, která slavila vítězství v nedělních místních volbách, vyzývá vládu, aby masový příliv z Libye okamžitě zastavila. Prokurátor pro boj s terorismem pak varoval před příchodem fundamentalistů.

Jen v pondělí bylo z 18 nafukovacích člunů a pěti malých lodí přeloženo na lodě pobřežní stráže a nevládních organizací na 5000 lidí. Podle italské pobřežní stráže, která záchranné práce koordinuje, byli migranti naloděni na 14 plavidel, z nichž šest už doplulo do přístavů na Sicílii a v Kalábrii.

Oproti loňsku migrantů přibývá

Itálie se v letošním roce potýká s nebývale vysokým počtem migrantů. Podle italského ministerstva vnitra dorazilo letos do Itálie přes Středozemní moře už přes 71 tisíc běženců, což je téměř o čtvrtinu více než ve stejném období loni.

Podle ministerstva vnitra jsou už všechna uprchlická centra v zemi přeplněná a tísní se v nich přes 180 tisíc migrantů. Ministerstvo apeluje na zástupce regionální správy, aby byli solidární a pomohli oblastem, kde je uprchlíků více.

„Stojíme před biblickým exodem. Vláda by měla hájit národní zájmy a zablokovat vstup lodí s uprchlíky do italských přístavů. Měla by se domáhat zásahu Rady bezpečnosti OSN, aby ta přijala společnou strategii k zastavení migrantů z Libye,“ prohlásil šéf pravicové frakce Forza Italia v Senátu Paolo Romani. Pokud vláda nebude jednat okamžitě, pocítí podle Romaniho politické následky.

Rozruch způsobila i slova italského prokurátora Franka Robertiho, který má na starost boj s mafií a terorismem. Podle něj hrozí, že s tisíci migrantů mohou do Itálie přijít i fundamentalisté a teroristé.

Hromadný příliv migrantů z Afriky do Itálie nastal poté, co EU loni uzavřela dohodu s Tureckem. Díky ní se téměř zastavil proud lidí prchajících do Evropy přes Turecko a Řecko z Blízkého východu. V roce 2015 jich touto trasou přišel do Evropy více než milion.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 2 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...