Wilders zahájil kampaň slovy o „marocké spodině“, Nizozemci si mají vzít zemi zpět

Lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders zahájil svou předvolební kampaň. Známý euroskeptik prohlásil, že chce vrátit zemi do rukou Nizozemců, přičemž marocké přistěhovalce nazval „spodinou“. Parlamentní volby proběhnou už 15. března, šance PVV a vládní Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) jsou velmi vyrovnané.

„Bude to pro občany Nizozemska historická volba. Půjde o to, zda se budou své země dál vzdávat, nebo se rozhodnou vzít si ji nazpátek. Musíme zařídit, aby bylo Holandsko zase naše,“ řekl Wilders ve Spijkenisse.

Politická elita včetně premiéra Marka Rutteho a jeho pravicových liberálů podle Wilderse voličům lžou. „Vypráví o hospodářském rozvoji, ale lidé vidí, že hypotéky jsou stále dražší, penze jsou nižší a zdravotnictví se zhoršuje,“ konstatoval.

Wildersova PVV a Rutteho VVD jsou v předvolebních průzkumech vyrovnané a mají náskok nad dalšími menšími stranami. Po volbách to zřejmě bude znamenat složitá jednání o vládní koalici. Nynější premiér má ale podle politologů větší šance na domluvu s partnery.

Wilders poznamenal, že taková koalice pěti nebo šesti stran bude ovšem nedemokratická a velmi nestabilní. „A tak budeme mít volby velmi brzy znovu,“ předpověděl.

Hovořil také o jednom z klíčových témat jeho kampaně – boji proti imigraci. „Bydlí zdarma, mají zdarma doktora, finanční příspěvky. A teď se podívejte na islamizaci naší země,“ řekl o přistěhovalcích. Nizozemci se podle něj kvůli „marocké spodině“ cítí doma stále méně bezpečně.

Ve Spijkenisse ale na politika čekali i jeho odpůrci. „Jsme naštvaní, že je v průzkumech tak vysoko. Přišli jsme mu dát najevo, že s jeho názory nesouhlasíme,“ řekl pětadvacetiletý Jeroen, který připomněl průzkumy, podle kterých až 40 procent nizozemských muslimů začíná uvažovat o odjezdu ze země kvůli ovzduší plnému nenávisti.

„Odmítáme se nechat zastrašit rasistickým hnutím a nechat Wilderse, aby ovládl nizozemskou politiku,“ dodal mladík.

Wilders měl za zády policisty a z protestujících si nic nedělal, hovořil do novinářských mikrofonů a kamer, fotil se s příznivci na jejich mobilní telefony a žertoval.

„Tady ve Spijkenisse má vážně velkou podporu, protože lidé chtějí být svobodní. Je tu spousta muslimů a ty nemáme rádi, jsou samá kriminalita,“ vysvětlil Tom, který v davu rozdával letáky Wildersovy strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 1 hhodinou

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 2 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 5 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 10 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 12 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 12 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 12 hhodinami
Načítání...