Vojáci NATO se v Polsku připravují i na útok zbraněmi hromadného ničení

V Polsku pokračuje desetidenní cvičení Severoatlantické aliance. Účastní se ho 31 tisíc vojáků ze 24 států včetně Česka. Vůbec největší manévry v zemi od roku 1989 se konají měsíc před varšavským summitem NATO, od něhož si Polsko slibuje posílení východního křídla aliance před možným ohrožením ze strany Ruska. Moskva se proti přítomnosti aliančních vojáků poblíž své hranice ohradila. Současným bezpečnostním hrozbám se bude od 20:00 věnovat i speciální vysílání ČT24. Odpovídat bude ve studiu předseda Vojenského výboru NATO - český generál Petr Pavel.

Polsko i alianční partneři vidí v desetidenním cvičení Anakonda-16 možnost procvičit souhru velení a jednotek v obraně před hrozbou hybridní války. Do manévrů, které potrvají do pátku, se zapojilo celkem 14 tisíc amerických a 12 tisíc polských vojáků, tři tisícovky vozidel, 105 letadel a vrtulníků a 12 lodí. Z České republiky se manévrů účastnila jednotka vojenské policie.

Podle velitelů aliančního cvičení jde zejména o rychlou reakci, o součinnost, o připravenost na útoky z pevniny, z moře i ze vzduchu… Jednotky nacvičují společné přesuny, společné výsadky, i zasahování nepřátelských cílů. Varšava bere to velké vojenské cvičení jako určitý předstupeň ke stálé přítomnosti jednotek aliance na svém území.
Josef Pazderka
zpravodaj ČT v Polsku

Praktická část cvičení byla zahájena seskokem více než tisícovky výsadkářů u polského města Toruň. Došlo také na přemostění řeky Visly u obce Chelmno pro kolonu stovek vozidel jedoucích směrem do Pobaltí. Dále vojáci cvičili protiraketovou obranu, simulovali noční útok s využitím vrtulníků nebo reagovali na útok zbraněmi hromadného ničení.

Manévry zaměřené na obranu před nebezpečím, které představuje Rusko, vyvolaly kritiku ze strany Kremlu. Moskva považuje přítomnost vojáků NATO blízko svých hranic za bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčího prezidenta Vladimira Putina Dmitrije Peskova cvičení neprospívá důvěře a bezpečnosti v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...