V Polsku začalo největší vojenské cvičení od pádu komunismu. Účastní se ho 31 tisíc vojáků z 24 členských zemí NATO a partnerských států. Cílem manévrů s názvem Anakonda-16 je vyzkoušet obranu před takzvanými hybridními hrozbami a podpořit východoevropské státy, které mají obavy z počínání Ruska. To už manévry odsoudilo – podle Kremlu podkopávají důvěru a bezpečnost v Evropě.
Cvičení Anakonda se v Polsku pořádají jednou za dva roky už celou dekádu, letošní manévry jsou ale dosud nejrozsáhlejší. Konají se měsíc před summitem NATO ve Varšavě, od něhož se očekává rozhodnutí ohledně rozmístění aliančních sil v Polsku a Pobaltí.
Manévry mají posílit pocit bezpečnosti východoevropských členů Aliance, kteří se obávají ruského postupu po anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny, jenž bývá označován za hybridní válku.
„Napětí stoupá podél celé rusko-unijní hranice. Došlo k obnovení typu chování, kterého jsme byli svědky za studené války. To znamená, že v mezinárodním vzdušném prostoru, respektive v mezinárodních vodách došlo k tomu, že značně stoupá počet (ruských) lodí, ponorek, letadel, které se tam pohybují a občas se přibližují k hranicím členských států Aliance,“ poznamenal politický geograf Michael Romancov.
Cílem cvičení je proto v první řadě procvičit souhru velení a jednotek v obraně před hrozbou hybridní války. Jednotlivé fáze se odehrají na řadě vojenských cvičišť po celé zemi.
Praktická část manévrů začala seskokem více než tisícovky výsadkářů z USA, Británie a Polska u města Toruň. V příštích dnech má následovat trénink přemostění Visly pro kolonu stovek vozidel směřujících do Pobaltí, noční útok 35 vrtulníků nebo likvidace následků použití zbraní hromadného ničení.
Manévry Anakonda-16 v číslech
- 14 tisíc amerických a 12 tisíc polských vojáků
- 3000 vozidel
- 105 letadel a vrtulníků
- 12 lodí
- alianční síly velmi rychlé reakce
- česká jednotka vojenské policie
Cvičení kritizuje Rusko. „V každém případě cvičení, které má v základu své legendy dostatečně jednoznačně naznačený směr, samozřejmě neprospívá ovzduší důvěry a bezpečnosti na kontinentu,“ citovala agentura TASS Putinova mluvčího Dmitrije Peskova.
Mluvčí v této souvislosti poukázal na trvající nedostatek důvěry mezi Ruskem a NATO. Nedávno se poprvé od přerušení styků sešla Rada Rusko-NATO, ovšem bez většího výsledku. Podle Peskova „dialog probíhá na úrovni velvyslanců“. Kdy bude další schůzka, není jasné.
Aliance nasadí do Polska nový prapor
Varšava stejně jako západní země obviňuje Moskvu z vojenské podpory východoukrajinských separatistů, což Kreml odmítá. Boje v Donbasu si už vyžádaly přes 9300 obětí.
Polské ministerstvo obrany před pár dny oznámilo, že v září začne nábor do nových polovojenských jednotek, které mají v horizontu tří let čítat 35 tisíc mužů a jež mají připravit civilní milice na možnost hybridní války.
NATO hodlá do Polska poslat jeden prapor a další tři pak do sousedních pobaltských států. Celkově mají být na východě Evropy rozmístěny asi čtyři tisíce vojáků na základě rotačního systému. V Polsku se také nedávno začala stavět nová základna – další část protiraketového štítu NATO.
Moskva reaguje na akce NATO přesunem vojsk na západ země
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v květnu oznámil, že v reakci na počínání Aliance do konce letošního roku vytvoří tři nové divize. Každá má podle médií čítat okolo 10 tisíc mužů a rozmístěny mají být ve Smolenské, Voroněžské a Rostovské oblasti. Podle agentury Interfax se na západ Ruska přesunou i dvě brigády, které dosud byly dislokovány na Urale a v Povolží ve střední části Ruska.
Podle Romancova je ale otázkou, jaké bude mít Rusko na přesuny a mohutná cvičení finanční kapacity. Ruská ekonomika utrpěla loni značné ztráty hlavně kvůli nízkým cenám ropy, ale také v důsledku západních sankcí.
