Polsko kvůli hybridní válce s Ruskem vycvičí desetitisíce členů civilních milic

V Polsku začne v září nábor do nových polovojenských jednotek, které mají v horizontu tří let čítat 35 tisíc mužů. Dobrovolníci mají být vycvičeni na případnou hybridní válku s Ruskem podobnou té, která se odehrává na Ukrajině. Posily chce do Polska poslat i NATO.

Vztahy mezi Ruskem a Polskem jsou napjaté od ruské anexe ukrajinského Krymu na jaře 2014. Varšava stejně jako západní země obviňuje Moskvu z vojenské podpory východoukrajinských separatistů, což Kreml odmítá. Boje v Donbasu si už vyžádaly přes 9300 obětí.

Členové milic dostanou plat

Polské ministerstvo obrany dlouhodobě hovoří o nutnosti vybudování polovojenských jednotek, prostřednictvím nichž by do obrany země zapojilo dobrovolníky z řad civilistů. Členové oddílů by měli za svou službu dostávat měsíčně asi 500 zlotých (tři tisíce korun).

Podle ministra obrany Antoniho Macierewicze budou jednotkám velet civilisté. Zájemci o členství v oddílech by měli podstoupit 30 dní výcviku ročně a při přijímacím pohovoru se bude zkoumat i jejich politické smýšlení. Tím chce vláda prý zabránit tomu, aby se staly oddíly shromaždištěm pravicových radikálů. Plně akceschopná by měla být nová síla v roce 2019.

Menší skupina již existujících polovojenských oddílů se bude od úterý účastnit cvičení jednotek NATO s názvem Anakonda, které proběhne v polských vojenských výcvikových prostorech. Cvičení bude největším v Polsku od roku 1989 a zúčastní se jej 25 tisíc vojáků z více než dvacítky zemí Severoatlantické aliance.

  • Jedním z nástrojů tzv. hybridní války je masivní využití propagandy. „Ruská strategie na Ukrajině zahrnuje kombinaci nátlaku skrze rychle shromážděné konvenční síly a rozvratnou činnost vojenskými i nevojenskými prostředky,“ popisuje hybridní válku v podání Ruska Adrian Bradshaw, zástupce hlavního velitele sil NATO v Evropě.
  • Nejnovější studie britského Mezinárodního institutu pro strategické studie (IISS) pak definuje hybridní válku jako soubor akcí, které Rusku umožňují „ovlivňovat politické, ekonomické a sociální prostředí rozdělováním, podvracením, špionáží, falešnými informacemi a zvyšováním sociálního napětí“ v zemích protivníka.
Foto z Donbasu
Zdroj: Reuters/Alexander Ermochenko

Mnoho analytiků považuje ruský útok na Polsko za značně nepravděpodobný. Hůře jsou na tom podle nich země jako Moldavsko, Lotyšsko nebo Estonsko, kde žije početná rusky hovořící menšina.

Poláci jsou ale vůči Kremlu kvůli špatným historickým zkušenostem nedůvěřiví. Carské Rusko ovládalo Polsko déle než 100 let. Po druhé světové válce se země ocitla pod sovětskou nadvládou, která trvala přes čtyři desetiletí. Polsko navíc hraničí s ruským Kaliningradem, kam Moskva umístila systémy Iskander-M schopné nést jaderné zbraně.

Cvičení jednotek NATO v Polsku
Zdroj: Reuters

Aliance nasadí do Polska nový prapor

Polákům chce pomoci NATO, jež vyšle do země jeden prapor a další tři pak do sousedních pobaltských států. Celkově mají být na východě Evropy rozmístěny asi čtyři tisíce vojáků na základě rotačního systému. Podrobnosti se dojednají na červencovém summitu Aliance ve Varšavě. V Polsku se také nedávno začala stavět nová základna – další část protiraketového štítu NATO.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v květnu oznámil, že v reakci na počínání Aliance do konce letošního roku vytvoří tři nové divize. Každá má podle médií čítat okolo 10 tisíc mužů a rozmístěny mají být ve Smolenské, Voroněžské a Rostovské oblasti. Podle agentury Interfax se na západ Ruska přesunou i dvě brigády, které dosud byly dislokovány na Urale a v Povolží ve střední části Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...