Varšava – Ukrajinská krize zneklidnila řadu Poláků, kteří se obávají ruského útoku. Dobrovolníků, kteří se přidávají k různým polovojenským skupinám, tak rychle přibývá. Podle odhadů v zemi funguje 120 civilních milic, které mohou mít až 10 tisíc členů. Vláda teď hledá způsob, jak vycvičené skupiny dobrovolníků využít.
Poláci se bojí ruské invaze, řady civilních milic se rozrůstají
Konec ignorace. Někteří členové civilních milic dostanou plat
Asi 800 členů nejrůznějších civilních milic se minulý pátek shromáždilo ve Varšavě na setkání organizovaném ministerstvem obrany. Dostalo se jim tak vůbec poprvé oficiálního uznání. Polský ministr obrany Tomasz Siemoniak jim oznámil, že ministerstvo bude platit mzdu 2500 zl. lidem, kteří vytvoří základní dobrovolnickou jednotku.
Ta může být zmobilizována v případě války. „Ještě nedávno byla obrana pro polovojenské organizace jen hrou,“ uvedl bezpečnostní poradce polského prezidenta, generál Stanislaw Koziej. „V současné době, kdy čelíme válce za našimi hranicemi, si (dobrovolníci) uvědomili, že tato hra může přispět k bezpečnosti země,“ dodal.
Průzkum ukázal, že některé z dobrovolnických skupin mají jen pár desítek členů. Jejich schopnosti a dovednosti se také výrazně liší. Armáda prý nyní přemýšlí, že by pro dobrovolníky vydala výcvikové manuály a rovněž je podpořila i nějakým vybavením ze svých rezerv.
Ilustrační foto
Polsko je členem NATO, Aliance ale odmítla poslat do Polska nastálo větší počet vojáků, což podle úředníků ve Varšavě otřáslo důvěrou Poláků v NATO. Místo toho spoléhají na spolupráci se Spojenými státy a budování vlastní obranyschopnosti.
- NATO se počátkem února rozhodlo v reakci na vzrůstající hrozby ze strany Ruska zřídit velící střediska v Lotyšsku, Estonsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. V případě nouzové situace mají tato centra pomoci urychlit příchod sil rychlé reakce, po nichž mají následovat další alianční posily.
- Členské státy v ohrožení budou moci počítat s příjezdem prvních vojáků spojeneckých sil už za 48 hodin. Toto „hrotové uskupení“ má mít okolo 5000 vojáků s prvkem speciálních sil a leteckou i námořní podporou. Své nejrychlejší části, připravené za dva dny, bude moci zbývající část uskupení následovat do týdne.
Mnoho analytiků ale považuje ruský útok na Polsko za značně nepravděpodobný. Hůře jsou na tom země jako Moldavsko, Lotyšsko nebo Estonsko, kde žije početná rusky hovořící menšina.
Poláci jsou ale vůči Kremlu kvůli špatným historickým zkušenostem nedůvěřiví. Carské Rusko ovládalo Polsko více než 100 let. Po druhé světové válce se země ocitla pod sovětskou nadvládou, která trvala více než čtyři desetiletí. Polsko navíc hraničí s ruským Kaliningradem. V této oblasti mají být v rámci aktuálního ruského vojenského cvičení umístěny taktické rakety Iskander s dosahem 500 kilometrů.
Manažera šokovalo sestřelení MH17, přidal se k dobrovolníkům
Moskva ale opakovaně popírá, že by chystala nějakou ofenzivu. Odmítá také veškerá obvinění Západu, že posílá zbraně a posily ukrajinským separatistům na východě Ukrajiny. Jeden z členů polských civilních milic, 42letý projektový manažer, uvedl, že se přidal k dobrovolníkům poté, co loni v létě havarovalo malajsijské letadlo na Ukrajině. Zemřelo tehdy 298 cestujících a členů posádky.
Kyjev a jeho západní spojenci obvinili v této souvislosti Moskvu. Ta naopak podpořila vzbouřence, kteří tvrdili, že letoun sestřelila ukrajinská armáda. Polský manažer byl šokován a začal se bát, že zemi opět hrozí útok zvenčí. „Chci rozhodovat o tom, v jaké zemi můj syn žije a jakým jazykem mluví,“ konstatoval muž. Službu vlasti v případě vypuknutí války považuje za svou povinnost – nikdy ani nepomyslel na možnost, že by utekl.
Povinná vojna v Litvě
Na ruskou hrozbu reagují i další okolní státy. Litevský parlament schválil minulý týden zákon o znovuzavedení branné povinnosti přinejmenším po dobu pěti let. Ministr obrany Juozas Olekas ve zdůvodnění návrhu uvedl, že doplňování jednotek je v nynější situaci nedostatečné a množství profesionálních vojáků zaostává za potřebami armády. Návrat povinné vojenské služby je podle něj reakcí na změněnou geopolitickou situaci. „Všichni víme, co se děje na Ukrajině,“ poznamenal ministr.
Povinná „vojna“ má trvat devět měsíců. Ročně má být povoláno kolem 3000 branců. Předpokládá se, že značnou část armádních potřeb pokryjí dobrovolníci.