Severoatlantická aliance a Rusko mají zásadní neshody, které ani středeční jednání Rady NATO-Rusko neodstranilo, prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg. Obě strany se sešly poprvé od června 2014, kdy spolu velvyslanci zemí Severoatlantické aliance a Ruské federace jednali naposledy poté, co se NATO kvůli ukrajinské krizi rozhodlo s Moskvou přerušit veškerou praktickou spolupráci.
S Ruskem máme dál zásadní neshody, řekl šéf NATO
„Shodli jsme se, že je v zájmu nás všech, abychom dále udržovali politické dialogy otevřené. Neznamená to ale, že se vracíme do situace, která byla předtím,“ upozornil Stoltenberg. „Rozhovory byly přímé a vážné. Spojenci a Rusko mají velmi rozdílné postoje,“ dodal.
„Je lepší mluvit, než nemluvit,“ poznamenal po setkání ruský velvyslanec při NATO Alexandr Gruško. Podle něj je zcela jasné, že bez reálných kroků alianční strany, které by vedly ke snížení jejích vojenských aktivit v blízkosti Ruska, nebude možný žádný smysluplný dialog.
Politika a vojenské plánování, které je založeno na snaze zastrašovat, se neslučuje s tezemi o budování důvěry.
Také podle českého velvyslance Jiřího Šedivého k žádnému sblížení postojů nedošlo. „My jsme to – upřímně řečeno – ani neočekávali. Nicméně bylo užitečné si po delší době připomenout, jak v současné době skutečně nesmiřitelné pozice jsou mezi Ruskem a Aliancí,“ řekl Šedivý.
NATO neuznává anexi Krymu
Aliance ruskému velvyslanci Gruškovi opět potvrdila svou podporu Ukrajině a její územní celistvosti. „Spojenci neuznávají nelegální anexi Krymu. Zvyšující se porušování příměří na východní Ukrajině je značně znepokojivé,“ uvedl šéf NATO. Podle něj se členové Aliance shodli na nutnosti co nejrychleji zavést minské dohody do praxe.
Na jednání se potvrdilo, že strany se neshodnou „na faktech a odpovědnosti“ ohledně krize na Ukrajině, poznamenal Stoltenberg s tím, že mnoho spojenců odmítlo ruskou interpretaci konfliktu jako občanské války. „Je to Rusko, které Ukrajinu destabilizuje, podporuje separatisty municí, penězi, vybavením a velitelskými prvky,“ poznamenal.
Ruské přelety musí skončit, žádá NATO
NATO usiluje také o větší transparentnost a předvídatelnost chování Moskvy. Ruská vojenská letadla se totiž nad Evropou i v mezinárodních vodách někdy v blízkosti hranic zemí NATO či jejich vojenské techniky chovají velmi agresivně. „Všechna pravidla musí být dodržována. Je třeba předejít každé konfrontaci na území Evropy,“ upozornil Stoltenberg.
Aliance se prý nárůst podobných incidentů z posledních let snaží řešit opakovaně, podle diplomatů ale ruská strana nijak nereaguje.
Podle Gruška je ale v této věci hlavním problémem neochota NATO a USA přestat s rozvíjením vojenských schopností v oblastech v blízkosti Ruska. Ruská vojenská letadla se prý chovala v souladu s pravidly a základní otázkou podle něj je, jaké úkoly mělo americké plavidlo Donald Cook v blízkosti ruského Kaliningradu.
Všechny lety ruských letadel jsou plně v souladu s mezinárodním právem o použití vzdušného prostoru nad neutrálními vodami.
GALERIE
NATO-Rusko
Rada NATO-Rusko vznikla v roce 2002 jako společný konzultační orgán bloku a Moskvy. Rusko je v ní rovnoprávným členem a veškerá rozhodnutí jsou přijímána konsensuálně. Už v roce 2008 ale byla spolupráce přerušena kvůli konfliktu v Gruzii.
NATO před dvěma lety zmrazilo kvůli ruskému postupu na Ukrajině veškerou praktickou spolupráci s Rusy. A na tomto rozhodnutí se dosud nic nezměnilo.
„První informace o možném jednání na tomto formátu vypustila právě Moskva. Pokud by v této situaci NATO jednání zpětně odmítlo, tak by mohlo vypadat jako ta méně konstruktivní strana,“ upozornil na pozadí setkání Jakub Kufčák z Asociace pro mezinárodní otázky.
Kontakt mezi Ruskem a členskými zeměmi NATO se udržoval na politické úrovni setkáváním diplomatů. Navíc během války v Sýrii se snažily obě strany o přímé vojenské spojení, aby se vyhnuly případným kolizím. Zástupci NATO jednají s Ruskem i jiným způsobem: Šéf Aliance Jens Stoltenberg například v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově diskutoval s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.