Gruzie podepsala dohodu o příměří s Ruskem, ruský konvoj postupuje k Tbilisi

Washington/Tbilisi - Gruzínský prezident Saakašvili dnes v Tbilisi podepsal dohodu o příměří, kterou po jednáních s Nicolasem Sarkozym přivezla z Francie americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Dokument by měl zajistit okamžité stažení ruských jednotek z území Gruzie. Statut gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie však dohoda nijak neupravuje.

Gruzínský prezident Saakašvili na společné tiskové konferenci s Riceovou zdůraznil, že se nikdy nesmíří se ztrátou jakéhokoli svého území. Jižní Osetie a Abcházie ovšem prohlásily, že budou usilovat o samostatnost. V této iniciativě je dnes podpořil i ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Podporu Gruzii zase vyjádřily Spojené státy. Americký prezident George Bush opět vyzval důrazně Rusko, aby stáhlo své jednotky z Gruzie.  Naopak Rusku podle Bushe hrozí mezinárodní izolace.

Riceová: Ruské jednotky musí okamžitě opustit Gruzii

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v Tbilisi ujistila Gruzii, že USA by ji nikdy nežádaly, aby souhlasila s něčím, co není v jejím nejlepším zájmu. V návaznosti na podpis gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho pod dohodu o příměří prohlásila, že ruské jednotky musí okamžitě opustit Gruzii. Ty ovšem i dnes operovaly na území Gruzie a podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky to zatím ani nevypadá, že by ruská armáda plánovala ústup.  

Condoleezza Riceová:

„Potřebujeme mezinárodní pozorovatele.“

„Ruský prezident Dmitrij Medveděv nedodržel své sliby, že v Gruzii zastaví všechny vojenské operace,“ zdůraznila šéfka americké diplomacie. Spojené státy podle ní považují za nezbytné časem vyslat do Gruzie mezinárodní mírové jednotky. „Potřebujeme mezinárodní pozorovatele a později pak nestranné mezinárodní síly k udržení míru“, prohlásila šéfka americké diplomacie.

Šéfka americké diplomacie přicestovala do Tbilisi, kde s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim jednala o podpisu Gruzie pod mírový plán, který dojednala Francie a Moskva podpořila.

Jako nepřijatelný bod z hlediska Gruzie byl vnímán plán, podle kterého mají začít mezinárodní rozhovory o statusu Jižní Osetie a Abcházie. Tyto dvě oblasti se chtějí od Gruzie oddělit. Téma statusu těchto oblastí tedy v dohodě o přímeří chybí.

Riceová prohlásila, že navrhované příměří chrání zájmy Gruzie, i přes ústupky Rusku. Přítomnost Riceové v Gruzii má podle médií také symbolizovat solidaritu USA s touto bývalou sovětskou republikou.

Prvotním cílem americké ministryně zahraničí je dosáhnout toho, aby se ruské bojové jednotky stáhly z gruzínského území. O složitějších otázkách, jako je řešení krize na Kavkaze, se podle ní může jednat později.

Ruský vojenský konvoj směřuje dále do nitra Gruzie

Ruský vojenský konvoj se dnes údajně přiblížil asi na 55 kilometrů ke gruzínské metropoli Tbilisi. Jde o nejhlubší průnik ruských vojsk do gruzínského vnitrozemí od začátku konfliktu, který vypukl minulý týden. Akce ruské armády se časově shodovala s návštěvou Riceové v Tbilisi.

Postup asi 17 obrněných transportérů s 200 ruskými vojáky se zastavil u vesnice Igojeti. Vojenský konvoj vyjel z gruzínského města Gori, které okupuje ruská armáda a které leží asi 25 kilometrů od separatistické Jižní Osetie, a pohyboval se v blízkosti hlavní silnice směřující na Tbilisi. Cíl a úkol vojenského konvoje není znám. Gruzínský premiér už ve čtvrtek naznačil, že pohyb ruských vojenských jednotek uvnitř Gruzie má za cíl vystrašit gruzínské civilní obyvatelstvo.

Moskva už v úterý oznámila, že v Gruzii zastavila všechny vojenské akce. Pouze prý „zajišťuje“ gruzínská vojenská zařízení a opuštěné armádní sklady.

Moskva varuje před zrušením Rady NATO-Rusko

Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin dnes varoval alianci, aby nepřerušovala kvůli konfliktu v Gruzii vztahy s Ruskem. Reagoval tak na čtvrteční vyjádření amerického velvyslance v sídle NATO v Bruselu Kurta Volkera, podle něhož Spojené státy v důsledku ruské vojenské akce proti Gruzii uvažují o zrušení Rady NATO-Rusko. Rogozin v Bruselu řekl novinářům, že Rada NATO-Rusko byla v roce 2002 vytvořena proto, aby přispívala ke zlepšení vztahů mezi znepřátelenými zeměmi z dob studené války a její zrušení by poškodilo obě strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
před 1 mminutou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 27 mminutami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 9 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 9 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 12 hhodinami
Načítání...