Gruzie podepsala dohodu o příměří s Ruskem, ruský konvoj postupuje k Tbilisi

Washington/Tbilisi - Gruzínský prezident Saakašvili dnes v Tbilisi podepsal dohodu o příměří, kterou po jednáních s Nicolasem Sarkozym přivezla z Francie americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Dokument by měl zajistit okamžité stažení ruských jednotek z území Gruzie. Statut gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie však dohoda nijak neupravuje.

Gruzínský prezident Saakašvili na společné tiskové konferenci s Riceovou zdůraznil, že se nikdy nesmíří se ztrátou jakéhokoli svého území. Jižní Osetie a Abcházie ovšem prohlásily, že budou usilovat o samostatnost. V této iniciativě je dnes podpořil i ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Podporu Gruzii zase vyjádřily Spojené státy. Americký prezident George Bush opět vyzval důrazně Rusko, aby stáhlo své jednotky z Gruzie.  Naopak Rusku podle Bushe hrozí mezinárodní izolace.

Riceová: Ruské jednotky musí okamžitě opustit Gruzii

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v Tbilisi ujistila Gruzii, že USA by ji nikdy nežádaly, aby souhlasila s něčím, co není v jejím nejlepším zájmu. V návaznosti na podpis gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho pod dohodu o příměří prohlásila, že ruské jednotky musí okamžitě opustit Gruzii. Ty ovšem i dnes operovaly na území Gruzie a podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky to zatím ani nevypadá, že by ruská armáda plánovala ústup.  

Condoleezza Riceová:

„Potřebujeme mezinárodní pozorovatele.“

„Ruský prezident Dmitrij Medveděv nedodržel své sliby, že v Gruzii zastaví všechny vojenské operace,“ zdůraznila šéfka americké diplomacie. Spojené státy podle ní považují za nezbytné časem vyslat do Gruzie mezinárodní mírové jednotky. „Potřebujeme mezinárodní pozorovatele a později pak nestranné mezinárodní síly k udržení míru“, prohlásila šéfka americké diplomacie.

Šéfka americké diplomacie přicestovala do Tbilisi, kde s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim jednala o podpisu Gruzie pod mírový plán, který dojednala Francie a Moskva podpořila.

Jako nepřijatelný bod z hlediska Gruzie byl vnímán plán, podle kterého mají začít mezinárodní rozhovory o statusu Jižní Osetie a Abcházie. Tyto dvě oblasti se chtějí od Gruzie oddělit. Téma statusu těchto oblastí tedy v dohodě o přímeří chybí.

Riceová prohlásila, že navrhované příměří chrání zájmy Gruzie, i přes ústupky Rusku. Přítomnost Riceové v Gruzii má podle médií také symbolizovat solidaritu USA s touto bývalou sovětskou republikou.

Prvotním cílem americké ministryně zahraničí je dosáhnout toho, aby se ruské bojové jednotky stáhly z gruzínského území. O složitějších otázkách, jako je řešení krize na Kavkaze, se podle ní může jednat později.

Ruský vojenský konvoj směřuje dále do nitra Gruzie

Ruský vojenský konvoj se dnes údajně přiblížil asi na 55 kilometrů ke gruzínské metropoli Tbilisi. Jde o nejhlubší průnik ruských vojsk do gruzínského vnitrozemí od začátku konfliktu, který vypukl minulý týden. Akce ruské armády se časově shodovala s návštěvou Riceové v Tbilisi.

Postup asi 17 obrněných transportérů s 200 ruskými vojáky se zastavil u vesnice Igojeti. Vojenský konvoj vyjel z gruzínského města Gori, které okupuje ruská armáda a které leží asi 25 kilometrů od separatistické Jižní Osetie, a pohyboval se v blízkosti hlavní silnice směřující na Tbilisi. Cíl a úkol vojenského konvoje není znám. Gruzínský premiér už ve čtvrtek naznačil, že pohyb ruských vojenských jednotek uvnitř Gruzie má za cíl vystrašit gruzínské civilní obyvatelstvo.

Moskva už v úterý oznámila, že v Gruzii zastavila všechny vojenské akce. Pouze prý „zajišťuje“ gruzínská vojenská zařízení a opuštěné armádní sklady.

Moskva varuje před zrušením Rady NATO-Rusko

Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin dnes varoval alianci, aby nepřerušovala kvůli konfliktu v Gruzii vztahy s Ruskem. Reagoval tak na čtvrteční vyjádření amerického velvyslance v sídle NATO v Bruselu Kurta Volkera, podle něhož Spojené státy v důsledku ruské vojenské akce proti Gruzii uvažují o zrušení Rady NATO-Rusko. Rogozin v Bruselu řekl novinářům, že Rada NATO-Rusko byla v roce 2002 vytvořena proto, aby přispívala ke zlepšení vztahů mezi znepřátelenými zeměmi z dob studené války a její zrušení by poškodilo obě strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 34 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 6 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami
Načítání...