Rusko ostře kritizuje protiraketový systém USA i vojenská cvičení NATO u svých hranic a v reakci přesouvá své vojáky na západ země. Argumentuje obavou o bezpečnost státu. O tu se strachuje také ukrajinský prezident, který žádá o povolení ozbrojené policejní mise OBSE, která by monitorovala dojednané volby v Donbasu. Kreml souhlasí, povstalci jsou proti.
Rusko reaguje na americký deštník a cvičení NATO v Pobaltí přesunem vojsk na západ
2 minuty
Události: Ruské vojenské manévry
Spojené státy v Rumunsku minulý měsíc spustily část protiraketového deštníku a další díl štítu začaly budovat v Polsku.
Kreml reagoval nejen slovy o namíření svých raket na nové cíle, ale i přemístěním vojáků. Motostřelecké brigády z Jekatěrinburgu a Samary se musejí přesunout dva tisíce kilometrů na západ. Sedm tisíc mužů posílí už tak početné jednotky na západní hranici Ruska. Do konce roku tam vzniknou i tři nové divize, každá s celkem 10 tisíci vojáky, oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Raketový systém v Královci
Rusko nese velmi nelibě také cvičení Aliance v blízkosti svých hranic, nyní konkrétně v Pobaltí. „Jsme nuceni přemýšlet o podobném kroku kvůli zajištění bezpečnosti Ruska,“ vzkázal ruský prezident Vladimir Putin.
Obavy o ohrožení bezpečnosti lze slyšet nejen v Kremlu, ale i ve vedení armády či ve sdělovacích prostředcích. Šedesát procent Rusů si myslí, že Západ chce jejich zemi napadnout.
Ministr obrany tudíž nevylučuje rozmístění raketového systému Iskander v Kaliningradu, tedy pár desítek kilometrů od polské hranice. Moskva dále zbrojí, chce být se svým zbrojním průmyslem druhá na světě.
obrázek
Porošenko žádá ozbrojenou misi OBSE
Přibližování ruských vojsk směrem na západ se nelíbí ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. Zvláště nyní, kdy je z Donbasu téměř denně slyšet střelba a přibývá mrtvých. Ruské jednotky přitom mají být umístěny jen 15 kilometrů od hranic.
Ukrajinský prezident proto žádá povolení ozbrojené policejní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Bez ní se dle jeho soudu nemohou uskutečnit místní volby v Donbasu dojednané v rámci minských mírových dohod. „Nejdřív je třeba zajistit bezpečnost, pak teprve přijde na řadu politika,“ uvedl Porošenko.
Proti takové misi se s veškerým důrazem postavili proruští separatisté, kteří dali najevo, že přítomnost jakýchkoli cizích ozbrojenců budou považovat za intervenci. Jejich vůdce Alexandr Zacharčenko navíc prohlásil, že jakákoli představa Kyjeva o organizaci voleb je zbytečná, pokud ji neschválí povstalci.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov možnost vyzbrojení evropských pozorovatelů, kteří na východě Ukrajiny kontrolují dodržování klidu zbraní, připustil. V ruské televizi prohlásil, že by mohli nosit osobní zbraně. Kreml zároveň souhlasí s návrhem, aby během předpokládaných voleb v Donbasu sledovala hlasování speciální skupina evropských kontrolorů.
