Vereščuková pro ČT: Nepřítel za sebou nechává jen trosky, cílevědomě zabíjí obyvatelstvo

Nahrávám video

Ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková v rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedla, že oblasti, v nichž se nejvíce bojuje, bude třeba nejprve odminovat a zajistit v nich základní služby, než se do nich budou moci vrátit obyvatelé. Ukrajinci mohou podle ní v tuto chvíli využít k cestě z okupovaných území do oblastí kontrolovaných Kyjevem jediný koridor. Vede z ruské Bělgorodské oblasti směrem k ukrajinskému městu Sumy. Denně jím projde až 250 lidí. K dispozici je i těm, kteří nemají doklady nebo museli pod tlakem přijmout ruské pasy.

Vereščuková informovala, že na Ukrajinu se zpět vrátila přibližně třetina těch, kteří loni a letos uprchli před boji za hranice. „Lidé se vrací i do Chersonské a Charkovské oblasti, do Mykolajiva a Mykolajivské oblasti se vrátilo už 90 procent obyvatel. To svědčí o tom, že se lidé během léta vrací domů, připravují své domovy na zimu a chystají se tam zůstat,“ je přesvědčená ukrajinská vicepremiérka.

Pokud jde o probíhající ukrajinskou protiofenzivu, tak podle Vereščukové v místech, kde se nejvíce bojuje a daří se osvobozovat území, „za sebou nepřítel nechává jen trosky“. „Vidíme, jak cílevědomě zabíjí obyvatelstvo. Proto byla v těchto oblastech nařízena povinná evakuace, zejména našich dětí. Ještě nějaký čas se lidé nebudou moct vrátit,“ upozornila Vereščuková.

Z vybraných obcí je tak podle ní možné pouze odjíždět, ne se do nich vracet. Podle političky je místa nutné nejprve odminovat a obnovit v nich základní infrastrukturu tak, aby fungovaly dodávky plynu, elektřiny či vody. Až poté se tam budou moci lidé vrátit a žít.

„Opustit okupovaná území jakýmkoli způsobem“

V úvodu článku zmíněný humanitární koridor vedoucí z ruské Bělgorodské do ukrajinské Sumské oblasti podle Vereščukové znovu funguje od 5. srpna, a to zcela bezplatně. „Lidé mohou přijít na hraniční přechod a získat ubytování v humanitárním centru, mohou jet do Kyjeva, Charkova. Opustit Rusy okupovaná území jim pomáháme jakýmkoli způsobem,“ zdůraznila Vereščuková.

Ukrajincům na okupovaných teritoriích radí, aby si zde vyřídili ruský pas, pokud je nezbytný k odjezdu, a následně odjeli. Okupanti podle ní ničí ukrajinské pasy a lidi na takzvaných filtračních stanovištích zastrašují, případně dokonce za držení ukrajinského pasu či vlajky trestají. 

Lidé, kteří přijali ruské pasy, aby mohli z okupovaných regionů vycestovat, při návratu podle Vereščukové problémy mít nebudou. „Pokud dostali pas, potom se účastnili referend, voleb, byli členy volební komise, podporovali okupantskou moc, jde o případ pro policejní a soudní orgány,“ konstatovala Vereščuková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 4 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 11 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 19 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.