Ve Španělsku má vzniknout evropský unikát: důl na vzácné zeminy. Proti jsou však pěstitelé oliv

Nahrávám video

Španělští zemědělci zřejmě zabrání vzniku prvního evropského dolu na těžbu takzvaných vzácných zemin. Ty jsou nezbytné třeba při výrobě špičkové elektroniky a většina světa je závislá na dovozu z Číny. Mezinárodní společnost je teď chce začít dobývat právě na jihu Pyrenejského poloostrova. Pěstitelé oliv a vína ale protestují.

Těžba vzácných zemin je v Evropě velký experiment. Nacházejí se totiž v maximální hloubce pěti metrů. Důl tedy nemá být hluboký, zato velmi rozlehlý. „Je to důl o rozloze 300 hektarů v mimořádné oblasti, kde žijí rysi a kde se chovají iberští orli,“ poznamenal zemědělec Pablo Vivar Garrido, jehož rodina obdělává místní půdu desítky let.

Do záchrany těchto zvířat investuje velké peníze Evropská unie, stejně jako do místního zemědělství. Jen loni získalo Garridovo družstvo skoro čtvrt milionu eur na nákup nového stroje. Důl by podle něj znamenal i konec produktů s chráněnou ochrannou známkou, mezi něž patří třeba místní olivový olej.

Továrna
Zdroj: ČT24

Továrna na zpracování zeminy má vyrůst na místě olivového háje. Důlní společnost slibuje, že po vytěžení vrátí krajinu do původního stavu. Představa, že olivové háje se jen dočasně přesadí, a po letech těžby znovu bez újmy zakoření v chemicky ošetřené půdě, je ovšem pro zemědělce absurdní.

„Troufli si to říct před 200 zemědělci. Lidi se tam chytali za hlavu. Tohle není možné!,“ konstatovala pěstitelka oliv Raquel Lópezová. „Je to oblast, kde žije málo obyvatel, která se vylidňuje a stárne. Mysleli si, že tady nenarazí na žádný odpor. Zmýlili se,“ uvedl vedoucí platformy „Ano živé půdě“ Luis Manuel Ginés.

Odpor vůči projektu je tak silný, že ti, kdo s projektem souhlasí, už se podle starosty Leóna Fernándeze Martíneze raději neprojevují. On sám považoval nejdřív důl za dobrý nápad, protože v něm viděl možnost nových pracovních míst. Nyní už ale mluví jinak. „Pokud moje obec důl nechce, tak ho samozřejmě taky nechci,“ prohlásil.

Důlní společnost s médii nekomunikuje a stejně jako zemědělci v současné době čeká, jak rozhodne regionální vláda. Verdikt má padnout až na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Prezident Donald Trump USA obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou zpravodajských služeb, a jak upozornil list The New York Times (NYT), Trumpem zmíněné údaje by Číně neumožnily s hlasy manipulovat. Trump dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V pákistánském Karákóramu zemřel český horolezec Jaroslav Bánský

V pákistánském pohoří Karákóram ve čtvrtek zemřel šestačtyřicetiletý český horolezec Jaroslav Bánský. Spolu se dvěma členy české expedice se pokoušel o prvovýstup na horu Biarchedi II, uvedl rodinný přítel a horolezec Libor Dušek. Úmrtí potvrdilo ministerstvo zahraniční. Podle resortu je české velvyslanectví v Islámábádu ve spojení s tamní policií. Okolnosti neštěstí nejsou známy. O tragédii informoval také Blesk.
před 1 hhodinou

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 3 hhodinami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 6 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.