Evropská unie by měla být v roce 2050 v souhrnu neutrální pokud jde o emise skleníkových plynů, uvedla Evropská komise. Od tohoto okamžiku by produkce škodlivých emisí v EU měla být vyvážena mechanismy pro odstraňování oxidu uhličitého a dalších škodlivých plynů z atmosféry. Plán, který ale není legislativním návrhem a nemění stávající klimatické cíle do roku 2030, je součástí dlouhodobé strategické vize zveřejněné krátce před klimatickou konferencí OSN v polských Katovicích.
„Je reálné, aby Evropa byla klimaticky neutrální a zároveň aby prosperovala,“ zdůraznil místopředseda EK pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Jeho kolega odpovědný za otázky klimatu Miguel Arias Cañete doplnil, že pokud se vize naplní, bude v polovině století Evropa první významnou plně dekarbonizovanou světovou ekonomikou.
Jako klimatická neutralita se označuje stav společnosti, v níž jsou veškeré emise skleníkových plynů vyváženy postupy pro jejich odstranění z ovzduší. K těm se řadí výsadba nových lesů nebo takzvané zachytávání oxidu uhličitého, při němž jsou molekuly tohoto skleníkového plynu neutralizovány.
Nové technologie mají dovést EU ke klimatické neutralitě
Podle Cañeteho půjde klimatické neutrality dosáhnout pomocí technologií, a to jak stávajících, tak těch, které budou využívány v budoucnu. „Je v zájmu Evropy zastavit výdaje na dovoz fosilních paliv a investovat do smysluplných zlepšení každodenního života,“ poznamenal komisař.
Evropskou komisi k vytvoření strategického dokumentu vyzvaly členské země Unie letos v březnu. Materiál se týká skoro všech oblastí, kterými se EU zabývá, a je v souladu s cíli, které na sebe Unie vzala v souvislosti s klimatickou dohodou z Paříže.
Tam se státy dohodly udržet nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia a ideálně co nejblíže 1,5 stupně oproti hodnotám z období před průmyslovou revolucí. Americký prezident Donald Trump už oznámil, že USA od dokumentu odstupují.
Energetika stále závisí na fosilních palivech
Komise připomněla, že například energetika, která odpovídá 75 procentům evropských emisí, stále ve velké míře závisí na fosilních palivech. To se ale podle EK do poloviny století změní: v roce 2050 by tak z obnovitelných zdrojů mělo být podle názoru komise kryto přes 80 procent výroby elektřiny.
Strategie také například předpokládá změny v dopravě, kdy lidé před vlastním automobilem začnou dávat přednost nízkoemisní veřejné dopravě, sdílené dopravě či „bezuhlíkové mobilitě“ – čímž je míněna chůze či jízda na kole.
Materiál zmiňuje i další oblasti a odvětví, kde nastanou změny, jako je potřeba výrazné modernizace evropského průmyslu, výstavba budov či zemědělství.
