Ruští vyšetřovatelé potvrdili, že sebevražedný atentát v petrohradském metru spáchal Akbardžon Džalilov. Tento muž původem z Kyrgyzstánu zřejmě nastražil i druhou, nevybuchlou nálož ve stanici Náměstí povstání. Během úterý na základě anonymního varování uzavřela několik stanic metra. Při pondělním bombovém útoku zemřelo podle nové bilance čtrnáct lidí, další desítky jsou zraněny. Město se zahalilo do třídenního smutku.
„Kamikadze z petrohradského metra se narodil v roce 1995 v Kyrgyzstánu a jmenoval se Akbardžon Džalilov,“ řekl mluvčí kyrgyzské zpravodajské služby. Podle Interfaxu před šesti lety dostal ruské občanství na základě prohlášení svého otce, tehdy již ruského občana, který se do Ruska přestěhoval za živobytím, podobně jako miliony dalších lidí z postsovětské střední Asie a Kavkazu.
Bombu, která explodovala mezi dvěma stanicemi metra, měl útočník zřejmě v batohu na zádech. Tělo útočníka výbuch rozmetal po vagonu. Podle vyšetřovatelů nastražil Džalilov v metru i druhou nálož, tu ale policie ve stanici Náměstí povstání zneškodnila.
Džalilov se narodil v kyrgyzském městě Oš, národností byl pravděpodobně Uzbek. Džalilova zverbovali islamisté během jeho letošní únorové návštěvy v rodném Kyrgyzstánu. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na své zdroje mezi ruskými vyšetřovateli.
Po měsíčním pobytu v Kyrgyzstánu se podle Interfaxu Džalilov vrátil do Petrohradu, kde sedm let žil. „Vrátil se ale jako jiný člověk, zamlklý a nemluvný,“ řekl ruské agentuře informovaný zdroj. Do té doby prý o stycích Džalilova s islámskými radikály neměl nikdo tušení.
Policie dostala anonymní varování, uzavřela stanice metra
Během úterý ruská policie dostala anonymní telefonické varování před bombovým útokem. Uzavřela kvůli tomu stanici metra Senné náměstí (Sennaja ploščaď), u níž se v pondělí odehrál výbuch, a to spolu se dvěma přestupními stanicemi (Spasská a Sadové náměstí) v sousedství. Provozovatel metra oznámil i uzavření jedné z linek kvůli „totální prověrce“ stanic a tunelů.
Dočasně byla uzavřená i stanice Dostojevská, a to i s přechodem do sousední stanice Vladimirská. Podle agentury Interfax musela být evakuována i budova právnické fakulty. Ještě dříve média informovala, že policie vyklidila jeden z petrohradských supermarketů kvůli opuštěnému zavazadlu. Šlo ale jen o prázdnou tašku na laptop.
Obětí je už čtrnáct
Počet obětí pondělního útoku vzrostl na čtrnáct. Uvedla to ruská ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcovová. Předchozí bilance čítala jedenáct mrtvých. „Můžeme dnes konstatovat smrt čtrnácti lidí: jedenáct zemřelo na místě a tři podlehli zraněním neslučitelným se životem,“ řekla Skvorcovová.
Zatím není jasné, zda ruské úřady do těchto čísel zahrnují i sebevražedného atentátníka. Deset těl se dosud podařilo identifikovat a mezi zraněnými jsou občané Lotyšska, Běloruska, Kazachstánu a Uzbekistánu. Mezi mrtvými jsou lidé ve věku od 27 do 72 let.
V městských nemocnicích je podle ministryně ještě 49 zraněných, 13 lidí lékaři po ošetření propustili domů. Několik lidí zůstává v kritickém stavu. Dva lidé podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského dokonce prodělali klinickou smrt.
Kommersant: Plánovaný útok vyzradil zadržený islamista
Ruské tajné služby se při výslechu jistého Rusa, zatčeného po návratu do vlasti po působení v řadách radikální organizace Islámský stát, dozvěděly, že se v Petrohradu chystá útok, a tak se jim podařilo zabránit druhému atentátu, uvedl list Kommersant s odvoláním na nejmenovaný „důvěryhodný zdroj“.
Dotyčný islamista ale stál na žebříčku IS příliš nízko, a tak informace nebyly úplné, poskytl však telefonní čísla svých společníků. Když v metru zahřměl výbuch, museli agenti přerušit odposlech podezřelých, kterým okamžitě zablokovali telefony, a to zřejmě způsobilo selhání druhé bomby v metru.
Obě nálože totiž měly být odpáleny prostřednictvím mobilních telefonů. Kommersant poznamenal, že předpokládaní teroristé mohou být „v nejbližší době zatčeni či zlikvidováni“.
Petrohrad i Moskva posílily bezpečnostní opatření. K podobným krokům se chystá také Ukrajina nebo Francie, která chce víc hlídat uzly veřejné dopravy v oblasti Paříže.
Kreml vyzývá k demonstracím proti teroru
Ruská prezidentská kancelář doporučila starostům velkých ruských měst a regionálním gubernátorům, aby v sobotu 8. dubna zorganizovali masová shromáždění proti terorismu. Oznámil to list Kommersant s odvoláním na zdroje ve vládní straně Jednotné Rusko.
Zvláštní pozornost má být při organizací mítinků věnována městům, kde opoziční předák Alexej Navalnyj koncem března zorganizoval velké demonstrace proti korupci v nejvyšších patrech státní moci.
„Telefonují gubernátorům a dávají jim za úkol nahnat tam spousty lidí,“ řekl ruskému lidu kremelský zdroj, jehož informaci potvrdil i aparát Jednotného Ruska. Shromáždění prý zasáhnou celou zemi. „Požadované počty ani hesla jsme nedostali, ale je zřejmé, že lidí nemá být méně než obvykle,“ citoval Kommersant svůj zdroj v provinciích.
Na pořádání mítinků se mají podílet všechny čtyři parlamentní politické strany, svoláváni jsou zaměstnanci státních firem a institucí. Komunisté plánují na sobotu v Moskvě shromáždění proti sociální nerovnosti, ale scénář prý mohou změnit. Akce už je naplánována v Čeljabinsku, v některých regionech podle Kommersantu dosahuje požadovaná účast hranice 4500 lidí.
Putin u místa útoku položil květiny
Květinami a svíčkami uctívají oběti stovky lidí v Petrohradě i Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin, který byl v době útoku na návštěvě Petrohradu, přinesl kytici rudých květin ke vstupu do stanice Technologický institut (Těchnologičeskij institut) v centru města, v jejíž blízkosti v jedné ze souprav trhavina explodovala.
Podle mluvčího Dmitrije Peskova květiny položil na místo, kde už předtím obyvatelé Petrohradu vytvořili spontánní památník obětem útoku.
Podobná pietní místa vznikla i nedaleko stanice Senné náměstí (Sennaja ploščaď), která je na druhém konci tunelu, ve kterém došlo k výbuchu. Protože její okolí bylo dlouho po explozi zcela uzavřeno, nosili lidé květiny i k dalším sousedním stanicím.
V Moskvě stovky lidí zaplavily květinami a rozsvícenými svíčkami památník věnovaný Petrohradu stojící nedaleko Kremlu. „Chceme, aby obyvatelé Petrohradu věděli, že sdílíme jejich žal nad lidmi zabitými při útoku v metru,“ řekl jeden z účastníků pietní akce.
Lavrov: Spojování atentátu s naší účastí v Sýrii je podlé
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov odmítl úvahy, že atentát byl pomstou za ruské tažení v Sýrii, jako „cynické a podlé“. „Jsem přesvědčen, že to znovu vypovídá o nezbytnosti společné práce v odporu proti tomuto celosvětovému zlu,“ řekl Lavrov podle agentury RIA Novosti před schůzkou se svým protějškem ze středoasijského Kyrgyzstánu. Lavrov také vyjádřil uznání kolegům za projevenou solidaritu.
Kreml slíbil, že kvůli atentátu v Petrohradu neoslabí boj proti terorismu. „Naprosto to neznamená, že zeslábne boj s tímto zrůdným zlem,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Na nutnosti rychlé porážky terorismu se po telefonu shodl také Putin se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Trump vyjádřil šéfovi Kremlu soustrast a plnou americkou podporu při pátrání po pachatelích, informoval Bílý dům.
Záchranářům pomohlo rozhodnutí strojvedoucího dojet do stanice
K explozi v petrohradském metru došlo v pondělí před 15:00 místního času (14:00 našeho času) ve vagónu za jízdy mezi stanicemi Senné náměstí (Sennaja ploščaď) a Technologický institut (Těchnologičeskij institut).
Strojvedoucí metra i po explozi pokračoval v jízdě až do stanice, čímž zřejmě zachránil další životy. Záchranným složkám tak výrazně usnadnil cestu k raněným.
Rusko bylo v minulých letech terčem několika krvavých útoků ze strany severokavkazských extremistů. Atentáty na civilní cíle hrozil v poslední době i Islámský stát (IS) v souvislosti se zásahy ruské armády v Sýrii. Ruští politologové spekulovali, že útok mohl být dílem IS, ale i ukrajinských ultranacionalistů.
