Ruské metro nezažilo výbuch poprvé. V Moskvě spáchali teroristé v minulosti dva velké útoky

Nejméně deset lidí zemřelo při explozi v petrohradském metru. Vyšetřovatelé zvažují všechny možné příčiny včetně terorismu. Rusko se s terorismem potýká dlouhodobě, k nejtragičtějším patří události z moskevského divadla Dubrovka z října 2002, kde zemřelo 130 lidí, a ze školy v severoosetském Beslanu ze září 2004, které si vyžádaly 330 obětí včetně téměř 190 dětí. Obě události doprovázely sporné zásahy bezpečnostních složek. Rusko ale zažilo také řadu útoků na dopravní prostředky a další místa.

Pondělní výbuchy v petrohradském metru nejsou první v ruské podzemní dráze. V moskevském metru došlo k několika teroristickým útokům: 

6. února 2004 – Teroristé zabili v moskevském metru nejméně 39 lidí a přes sto jich zranili. K explozi došlo ve vlaku mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja. Tři spolupachatelé byli za útok odsouzeni k doživotí.

31. srpna 2004 – V centru Moskvy v blízkosti stanice metra Rižskaja odpálila sebevražedná atentátnice nálož, která zabila 11 lidí včetně ní a více než 50 dalších osob zranila.

29. března 2010 – Sebevražedné atentátnice odpálily tři kilogramy trhaviny v moskevském metru; výbuchy usmrtily 40 lidí a na 100 osob bylo zraněno. K atentátu se přihlásil vůdce severokavkazských povstalců Doku Umarov. 

Rusko zažilo také útoky na další dopravní prostředky. Řada z nich se stala na jihu země v Čečensku či jeho sousedství, nevyhnuly se jim ale ani hlavní železniční tratě mezi Moskvou a Petrohradem nebo moskevské letiště Domodědovo:

5. prosince 2003 – Při útoku na osobní vlak na trase Kislovodsk-Miněralnyje Vody ve Stavropolském kraji, který leží na hranicích s Čečenskem, zahynulo 44 lidí a dalších 200 jich bylo zraněno. K útoku se přihlásil tehdejší čečenský polní velitel Šamil Basajev.

24. srpna 2004 – Téměř souběžně se zřítila dvě ruská dopravní letadla TU-134 a TU-154, která v rozmezí 40 minut startovala z letiště Domodědovo v Moskvě. Při haváriích, které způsobily dvě čečenské sebevražedné atentátnice, zahynulo 90 lidí.

6. listopadu 2008 – Exploze minibusu ve Vladikavkazu, metropoli Severní Osetie na jihu Ruska, si vyžádala 12 mrtvých a 41 zraněných.

27. listopadu 2009 – Teroristický útok na Něvský expres na trati mezi Moskvou a Petrohradem si vyžádal 28 obětí a přes 90 zraněných; vlak po explozi nálože vykolejil v lese asi 25 kilometrů od zastávky Bologoje.

24. ledna 2011 – Sebevražedný útočník odpálil nálož na moskevském letišti Domodědovo: 35 lidí zahynulo na místě, na 70 zraněných bylo převezeno do nemocnic; později počet obětí vzrostl na 37.

29. prosince 2013 – Při sebevražedném atentátu na železničním nádraží ve Volgogradu na jihu Ruska zemřelo 18 lidí a přes 40 osob bylo zraněno. Den nato zabil v trolejbuse ve Volgogradě sebevražedný atentátník 16 lidí a na 40 osob zranil.

obrázek
Zdroj: ČT24

Neklidný severní Kavkaz je častým dějištěm teroristických akcí, kromě výše zmíněné tragédie ve škole v Beslanu a popsaných útoků na dopravní prostředky cílí útočníci také na administrativní budovy, vojáky, policisty a další místa:

9. května 2002 – Silný výbuch v dagestánském městě Kaspijsk na jihu Ruska usmrtil 43 lidí; kolem stovky dalších bylo zraněno. Výbuch zasáhl zejména kolonu, ve které byli členové vojenského orchestru kaspijské námořní pěchoty.

27. prosince 2002 – Při sebevražedném útoku v budově čečenské vlády v Grozném přišlo o život přes 80 osob. Pachatel útoku byl údajně členem skupiny vedené Basajevem.

12. května 2003 – Při atentátu na správní budovu v čečenském městě Znamenskoje zahynulo 54 osob a 300 jich bylo zraněno, většinou z řad civilistů; k útoku se přihlásil Basajev.

1. srpna 2003 – Při sebevražedném výbuchu v ruské vojenské nemocnici v severoosetském Mozdoku přišlo o život 50 lidí a další desítky utrpěly zranění. K útoku se přihlásil Basajev.

9. května 2004 – Při atentátu na stadionu v Grozném, kde se konaly oslavy k 59. výročí konce druhé světové války, zahynul kromě pěti dalších osob prezident Čečenska Achmat Kadyrov.

Čečensko
Zdroj: ČT24

21. června 2004 – Na 100 lidí zahynulo při útocích na vládní úřady, policejní stanice a stanoviště pohraniční stráže, které provedli ozbrojenci v Ingušsku. Podíl na útoku přiznal Basajev. 

13. října 2005 – Na několika místech v Nalčiku, metropoli Kabardinsko-balkarské autonomní republiky, zaútočila skupina ozbrojenců. K útoku se přihlásili čečenští povstalci. Při střetech zahynulo 12 civilistů, 33 příslušníků bezpečnostních sil a 93 teroristů.

17. srpna 2009 – Při útoku dvou sebevražedných atentátníků na policejní stanici zahynulo v metropoli jihoruského Ingušska Nazrani 25 lidí a 164 bylo zraněno. 

9. září 2010 – Sebevražedný atentát ve Vladikavkazu u vjezdu na tržiště zabil 17 lidí a přes 160 osob bylo zraněno. 

3. května 2012 – Dva sebevražedné atentáty v Machačkale, správním středisku autonomního Dagestánu, si vyžádaly nejméně 14 obětí a na 100 zraněných. První útočník se odpálil, když policisté kontrolovali dokumenty řidiče jednoho z automobilů, druhý, když na místě byli záchranáři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 27 mminutami

Maďaři volí parlament. Účast už překonala rekord

Premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar během nedělního hlasování v maďarských parlamentních volbách mluvili o svém nadcházejícím vítězství. Volební účast podle Národního volebního úřadu po 17. hodině přesáhla 74 procent a stala se tak ještě před uzavřením volebních místností v 19 hodin rekordní. V roce 2022 činila 62,9 procenta.
06:00Aktualizovánopřed 49 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMagyar má šanci vyhrát maďarské volby, shodují se Vondra, Telička a Joch

Hosté Nedělní debaty shodně předpokládají, že maďarské volby spíše vyhraje opoziční lídr Péter Magyar, a mohl by tak po šestnácti letech vystřídat ve vedení země Viktora Orbána, byť „politickou revoluci“ čekat nelze. Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, bývalý eurokomisař Pavel Telička a ředitel Občanského institutu Roman Joch mluvili v debatě také o tom, zda považují současné Maďarsko za autoritářský stát a jak by se pod premiérem Magyarem mohla změnit zahraniční politika země.
před 4 hhodinami
Načítání...