Ruské metro nezažilo výbuch poprvé. V Moskvě spáchali teroristé v minulosti dva velké útoky

Nejméně deset lidí zemřelo při explozi v petrohradském metru. Vyšetřovatelé zvažují všechny možné příčiny včetně terorismu. Rusko se s terorismem potýká dlouhodobě, k nejtragičtějším patří události z moskevského divadla Dubrovka z října 2002, kde zemřelo 130 lidí, a ze školy v severoosetském Beslanu ze září 2004, které si vyžádaly 330 obětí včetně téměř 190 dětí. Obě události doprovázely sporné zásahy bezpečnostních složek. Rusko ale zažilo také řadu útoků na dopravní prostředky a další místa.

Pondělní výbuchy v petrohradském metru nejsou první v ruské podzemní dráze. V moskevském metru došlo k několika teroristickým útokům: 

6. února 2004 – Teroristé zabili v moskevském metru nejméně 39 lidí a přes sto jich zranili. K explozi došlo ve vlaku mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja. Tři spolupachatelé byli za útok odsouzeni k doživotí.

31. srpna 2004 – V centru Moskvy v blízkosti stanice metra Rižskaja odpálila sebevražedná atentátnice nálož, která zabila 11 lidí včetně ní a více než 50 dalších osob zranila.

29. března 2010 – Sebevražedné atentátnice odpálily tři kilogramy trhaviny v moskevském metru; výbuchy usmrtily 40 lidí a na 100 osob bylo zraněno. K atentátu se přihlásil vůdce severokavkazských povstalců Doku Umarov. 

Rusko zažilo také útoky na další dopravní prostředky. Řada z nich se stala na jihu země v Čečensku či jeho sousedství, nevyhnuly se jim ale ani hlavní železniční tratě mezi Moskvou a Petrohradem nebo moskevské letiště Domodědovo:

5. prosince 2003 – Při útoku na osobní vlak na trase Kislovodsk-Miněralnyje Vody ve Stavropolském kraji, který leží na hranicích s Čečenskem, zahynulo 44 lidí a dalších 200 jich bylo zraněno. K útoku se přihlásil tehdejší čečenský polní velitel Šamil Basajev.

24. srpna 2004 – Téměř souběžně se zřítila dvě ruská dopravní letadla TU-134 a TU-154, která v rozmezí 40 minut startovala z letiště Domodědovo v Moskvě. Při haváriích, které způsobily dvě čečenské sebevražedné atentátnice, zahynulo 90 lidí.

6. listopadu 2008 – Exploze minibusu ve Vladikavkazu, metropoli Severní Osetie na jihu Ruska, si vyžádala 12 mrtvých a 41 zraněných.

27. listopadu 2009 – Teroristický útok na Něvský expres na trati mezi Moskvou a Petrohradem si vyžádal 28 obětí a přes 90 zraněných; vlak po explozi nálože vykolejil v lese asi 25 kilometrů od zastávky Bologoje.

24. ledna 2011 – Sebevražedný útočník odpálil nálož na moskevském letišti Domodědovo: 35 lidí zahynulo na místě, na 70 zraněných bylo převezeno do nemocnic; později počet obětí vzrostl na 37.

29. prosince 2013 – Při sebevražedném atentátu na železničním nádraží ve Volgogradu na jihu Ruska zemřelo 18 lidí a přes 40 osob bylo zraněno. Den nato zabil v trolejbuse ve Volgogradě sebevražedný atentátník 16 lidí a na 40 osob zranil.

obrázek
Zdroj: ČT24

Neklidný severní Kavkaz je častým dějištěm teroristických akcí, kromě výše zmíněné tragédie ve škole v Beslanu a popsaných útoků na dopravní prostředky cílí útočníci také na administrativní budovy, vojáky, policisty a další místa:

9. května 2002 – Silný výbuch v dagestánském městě Kaspijsk na jihu Ruska usmrtil 43 lidí; kolem stovky dalších bylo zraněno. Výbuch zasáhl zejména kolonu, ve které byli členové vojenského orchestru kaspijské námořní pěchoty.

27. prosince 2002 – Při sebevražedném útoku v budově čečenské vlády v Grozném přišlo o život přes 80 osob. Pachatel útoku byl údajně členem skupiny vedené Basajevem.

12. května 2003 – Při atentátu na správní budovu v čečenském městě Znamenskoje zahynulo 54 osob a 300 jich bylo zraněno, většinou z řad civilistů; k útoku se přihlásil Basajev.

1. srpna 2003 – Při sebevražedném výbuchu v ruské vojenské nemocnici v severoosetském Mozdoku přišlo o život 50 lidí a další desítky utrpěly zranění. K útoku se přihlásil Basajev.

9. května 2004 – Při atentátu na stadionu v Grozném, kde se konaly oslavy k 59. výročí konce druhé světové války, zahynul kromě pěti dalších osob prezident Čečenska Achmat Kadyrov.

Čečensko
Zdroj: ČT24

21. června 2004 – Na 100 lidí zahynulo při útocích na vládní úřady, policejní stanice a stanoviště pohraniční stráže, které provedli ozbrojenci v Ingušsku. Podíl na útoku přiznal Basajev. 

13. října 2005 – Na několika místech v Nalčiku, metropoli Kabardinsko-balkarské autonomní republiky, zaútočila skupina ozbrojenců. K útoku se přihlásili čečenští povstalci. Při střetech zahynulo 12 civilistů, 33 příslušníků bezpečnostních sil a 93 teroristů.

17. srpna 2009 – Při útoku dvou sebevražedných atentátníků na policejní stanici zahynulo v metropoli jihoruského Ingušska Nazrani 25 lidí a 164 bylo zraněno. 

9. září 2010 – Sebevražedný atentát ve Vladikavkazu u vjezdu na tržiště zabil 17 lidí a přes 160 osob bylo zraněno. 

3. května 2012 – Dva sebevražedné atentáty v Machačkale, správním středisku autonomního Dagestánu, si vyžádaly nejméně 14 obětí a na 100 zraněných. První útočník se odpálil, když policisté kontrolovali dokumenty řidiče jednoho z automobilů, druhý, když na místě byli záchranáři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sociální sítě mají výpadek. Nefunguje Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásí výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Stížnosti se rychle začaly objevovat na sociálních sítích i na webu Downdetector, který monitoruje výpadky internetových služeb, napsal server New York Post. Příčina problémů není zatím známá.
16:32Aktualizovánopřed 12 mminutami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Předběžné propočty ukazují, že akcie by mohly v úvodu obchodování zpevnit alespoň o 28 procent na 174 dolarů za kus.
11:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Zelenskyj vyzval k otevřené debatě o LGBTQ+ a rovných právech občanů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyslovil pro otevřenou veřejnou debatu o otázkách LGBTQ+ a rovných právech občanů. Uvedl to během setkání s odborníky z iniciativy Tysiachovesna.
před 45 mminutami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 1 hhodinou

Hackeři vyhrožují dronovým útokem na mistrovství světa

Hackerská skupina Handala s vazbami na Írán pohrozila útokem na mistrovství světa ve fotbale v USA s pomocí dronů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) o nichž tvrdí, že do nich dokázala proniknout. FBI v okolí amerických stadionů, kde se mají konat fotbalové zápasy, nasadil drony na ochranu proti letounům bez povolení k přeletu. S odvoláním na konzultační organizaci SITE Intelligence Group, která sleduje činnost islamistů, o tom informuje agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 3 hhodinami

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 3 hhodinami
Načítání...