Beslan (Rusko) – Ani deset let po tragédii v ruském Beslanu se tisícům pozůstalých nedostalo odpovědi na otázku, zda za tehdejším masakrem stáli teroristé nebo granáty bezpečnostních složek. Doživotně poznamenané rodiny věří, že vysvětlení alespoň trochu zmírní jejich bolest a utlumí narůstající touhu mladých mužů z Beslanu – tehdejších školáků – po pomstě. Tu živí především fakt, že není nikdo, na koho by bylo možné ukázat jako na toho, kdo byl za smrt dětí potrestán. Až na jednoho byli totiž všichni útočníci při akci zabiti a Šamil Basajev jako strůjce atentátu zahynul dva roky poté při likvidační akci ruských jednotek.
Beslan si připomněl tragédii ve škole, kde se už neučí
GALERIE
videogallery_468130
Prvního září 2004 se školy v Beslanu zmocnili teroristé, kteří zajali stovky civilistů – hlavně děti. Bezpečnostní síly do školy vtrhly o dva dny později a při krvavé přestřelce zemřelo přes 330 rukojmích – bezmála 190 z nich byly děti. Počet mrtvých (včetně teroristů) se vyšplhal na 379.
Prvního září 2004 v 10:00 místního času vniklo asi 30 ozbrojenců do školy v Beslanu v Severní Osetii a zadrželo asi 1 120 lidí. Při přepadení přišlo o život 12 lidí a asi 50 dětem a jednomu dospělému se podařilo uprchnout. Vyjednávači navázali s teroristy kontakt, členové komanda odmítli propustit rukojmí i nabídku volného odchodu do Čečenska nebo Ingušska a odmítli také potraviny, vodu a léky pro rukojmí. Poté propustili 10 žen a 16 dětí, včetně kojenců. Třetího září pak povolili odvézt mrtvá těla. Poté, co se ke škole za tímto účelem přiblížily nákladní vozy, se v 13:05 místního času ozvala exploze a střelba. Skupina školáků se dala na útěk. Podle oficiální verze po nich teroristé začali střílet a přítomné ruské jednotky reagovaly neplánovaným útokem, do něhož se zapojili i příbuzní rukojmích. Důvodem exploze bylo, že teroristé z neznámých důvodů změnili rozmístění bomb a jedna přitom náhodně explodovala. Krátce před půlnocí místního času velení ruských jednotek oznámilo, že odpor teroristů byl definitivně potlačen a bojové akce v areálu školy byly ukončeny; 31 ozbrojenců bylo zabito. Zadržet živého se podařilo pouze jediného teroristu, Nur-Pašu Kulajeva, který byl v květnu 2006 odsouzen k doživotí.
GALERIE
Pietní akce ve škole v Beslanu autor: Krasilnikov Stanislav, zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Při incidentu zahynulo 334 lidí z řad rukojmích (186 byly děti) a přes 700 jich bylo zraněno. Poslední obětí byla žena, která zemřela 1. srpna 2005. O život přišlo také 13 příslušníků jednotek, které se na osvobozování podílely, a jeden místní občan; nejvíce obětí měly podle oficiálních zpráv na svědomí nálože odpálené teroristy, zřícená střecha a střelba teroristů.
Dva týdny po tragédii internetový server kavkazcenter.com oznámil, že k odpovědnosti za útok se přihlásil obávaný čečenský polní velitel Šamil Basajev. Podle Basajeva tvořilo teroristické komando deset čečenských mužů, dvě Čečenky, devět Ingušů, tři etničtí Rusové, dva Arabové a další Rusové z různých etnických skupin. Velitelem operace v Beslanu byl čečenský polní velitel Ruslan Chučbarov, který měl přezdívku plukovník. Basajev, který byl v červenci 2006 zabit, rok předtím svůj podíl na útoku v Beslanu popřel, aby vzápětí oznámil, že byl k atentátu dotlačen ruskými tajnými službami. Plánoval totiž útok ve Vladikavkazu, o němž tajné služby věděli. Při pokusu o únik se poté prý „náhodou“ ocitli v Beslanu.
Podle úřadů za smrt rukojmích mohou teroristé, kteří odpálili nálože nastražené ve škole. Teprve poté podle nich začaly zasahovat bezpečnostní jednotky. Většina pozůstalých a svědků tvrdí ale opak. Chaotickou osvobozovací akci odstartovaly podle nich ruské bezpečnostní síly, které na školu vypálily granáty, a rozpoutaly tak sérii smrtících explozí. Tvrdí, že operace ruských jednotek byla zpackaná a vláda a soudy se snaží zakrýt skutečnou pravdu o jejich selhání.
Parlamentní vyšetřovací komise připustila, že operaci na záchranu rukojmích provázely chyby a nedostatky a že pochybili hlavně severoosetští policisté a bezpečnostní složky. Kritizovala také lži místních orgánů o skutečném počtu rukojmích. Odmítla ale přiznat odpovědnost ruských úřadů za vznik celé situace i za nepodařené osvobození školy. V září 2004 byli odvoláni z funkce severoosetský ministr vnitra a šéf severoosetské Federální bezpečnostní služby (FSB). Tři policisté obvinění ze zanedbání povinnosti v souvislosti s masakrem byli omilostněni. Několik dní po útoku byla ohlášena série dalekosáhlých opatření k účinnějšímu boji proti terorismu, která výrazně posílila kontrolu Kremlu nad politickým životem země.