Nová londýnská divadelní společnost nabízí představení přímo u diváků doma, herci za zájemci přijedou klidně i do hotelového pokoje. Živá soukromá zábava ovšem není pro každého. Večer stojí podle náročnosti až pět tisíc liber, v přepočtu 140 tisíc korun. Mladé Divadlo na dlani ale v Londýně o práci nemá nouzi. Hodně zakázek čeká navíc s nadcházejícím adventem.
Herci začátečníci v Londýně jen těžko hledají angažmá. „Je to těžké. Jen si vezměte počty profesionálních herců, kteří mají ve stejný okamžik práci. Jsou zanedbatelné,“ říká lektor na univerzitě umění Central St. Martin's Michael Spencer.
Zákazníky jsou podle členky divadla především lidé, kteří si často zvou návštěvy a chtějí své přátele nějak pobavit. „Pak jsou tu výjimečné příležitosti, když má někdo svatbu nebo slaví výročí. A pak je tu ještě firemní trh,“ popisuje druh zákazníků Divadla na dlani jeho členka Melanie Fullbrooková.
Bytové divadlo tak získává úplně jiný obsah, než jaký mělo v době normalizace v Československu, kdy sdružovalo zakázané umělce. Ani v soukromí svých představení v bytě herečky Vlasty Chramostové a jinde nebyli signatáři Charty 77 s přáteli ušetřeni perzekuce ze strany komunistického režimu.
„Většinou se lidé ani nedostali do domu. Pokud se tam dostali, tak je zase vyhnali. Pokud se nenechali vyhnat, tak je odvezli a drželi je dva dny v policejních celách,“ uvedl ředitel knihovny Libri prohibiti Jiří Gruntorád.
V totalitě se bytové divadlo zrodilo pod tlakem nesvobody, v demokracii z nutnosti prosadit se. Aktivní přístup v Británii doporučují už divadelní školy. „Opravdu se snažíme přimět studenty k tomu, aby jen neseděli a nečekali, až zazvoní telefon, ale aby se sami zamýšleli, jaké práci se chtějí věnovat,“ říká ředitelka divadelní školy LAMDA Joanna Reedová.
