V Indii se srazily vlaky, zemřelo nejméně devět lidí

1 minuta
Srážka vlaků v Indii
Zdroj: Reuters

Nejméně devět mrtvých a desítky zraněných si podle policie vyžádala srážka osobního a nákladního vlaku v okrese Dárdžiling v indickém státě Bangla. Dřívější zprávy hovořily až o třinácti mrtvých. Na místě zasahovaly záchranné týmy a sanitky s lékaři. Na záběrech z místa lze vidět zdemolované vagony, z nichž jeden stál krátce po nehodě téměř vertikálně.

Podle místních úřadů do rychlíku Kanchanjunga Express, který spojuje severovýchodní státy Ásám a Tripura s Banglou, narazil nákladní vlak. V důsledku nárazu tři vagony rychlíku vykolejily a přepadly na bok. Záchranářské práce značně zkomplikoval silný déšť, píše deník Indian Express. Proč nákladní vlak do rychlíku narazil, zatím není jasné, generální ředitelka správní rady indických železnic nicméně uvedla, že tragédii mohla způsobit „lidská chyba“ na straně strojvedoucích nákladní soupravy.

Premiér Naréndra Módí oznámil, že vláda nejbližším příbuzným zesnulých vyplatí dvě stě tisíc rupií (asi 55 tisíc korun). Lidé, kteří utrpěli zranění, ze státního fondu obdrží padesát tisíc rupií, tedy zhruba čtrnáct tisíc korun. Počty raněných se v indických médiích pohybují mezi pětadvaceti až padesáti osobami, konkrétní číslo zatím není jasné.

Indie má jednu z největších železničních sítí na světě, která ale byla vybudována před více než 160 lety za britské koloniální nadvlády. Dnes po ní v nejlidnatější zemi světa jezdí denně asi jedenáct tisíc vlaků, které přepraví asi třináct milionů cestujících.

Chátrající infrastruktura je často uváděna jako příčina zpoždění a četných vlakových nehod. Ačkoli vládní statistiky ukazují, že nehod a vykolejení v posledních letech ubývá, stále jsou tragicky časté. Podle oficiálních údajů zahynulo v roce 2021 v celé zemi při téměř osmnácti tisících železničních nehod více než šestnáct tisíc lidí. Většinou se jednalo o pády z vlaků a srážky souprav s lidmi na trati.

Nejhorší železniční neštěstí se v Indii stalo v roce 1981, kdy vlak vykolejil při přejezdu mostu ve státě Bihár. Tehdy zahynulo asi osm set lidí. V červnu 2023 zemřelo při srážce tří vlaků ve státě Odiša téměř tři sta osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 10 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 33 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 42 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...