USA vypověděly 35 ruských diplomatů jako odvetu za kyberútoky

Spojené státy vypověděly 35 ruských diplomatů a uzavřely dvě ruská pracoviště ve státech New York a Maryland. Informovaly o tom světové tiskové gentury, podle nichž jde o odvetu za hackerské útoky proti americkým politickým institucím i jednotlivcům. Americký prezident Barack Obama také vyhlásil vůči Rusku sankce. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina označil nové postihy za nezákonné, šéf Kremlu se podle něho rozhodne o případných odvetných opatřeních.

Rusové byli označeni za nežádoucí osoby, protože jednali „způsobem neslučitelným s jejich diplomatickým statusem“. Vypovězeni byli zaměstnanci ambasády ve Washingtonu a konzulátu v San Francisku, kteří dostali 72 hodin na to, aby opustili Spojené státy.

Podle listu The New York Times jde o pracovníky ruských tajných služeb, mezi nimiž jsou i čtyři řídicí činitelé, kteří patrně přímo vedli útoky na počítače americké Demokratické strany.

Americké úřady zároveň zablokovaly ruskému personálu přístup do dvou komplexů vlastněných ruskou vládou v New Yorku a ve státě Maryland.

Nové americké sankce míří na civilní tajnou službu FSB a vojenskou rozvědku GRU, čtveřici vedoucích pracovníků GRU a tři společnosti, které této rozvědce poskytují hmotnou podporu. Podle Obamy americké úřady zároveň zveřejní technické informace o hackerských akcích řízených oběma ruskými tajnými službami.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Amerika s odvetnými kroky nekončí, varoval Obama

„Tyto kroky následují po opakovaných soukromých a veřejných varováních, která jsme ruské vládě dali, a jsou nutnou a adekvátní odpovědí na snahy poškodit americké zájmy způsobem, který je porušením zavedených mezinárodních norem chování,“ uvedl Obama v prohlášení. Postihy vůči Rusku za jeho „agresivní aktivity“ tím podle něho nekončí. 

Obama už dříve Rusko varoval, že za kyberútoky přijde ze strany Spojených států odveta. Podle něj jsou Rusové odpovědní za hackerské útoky proti Demokratické straně během prezidentské volební kampaně.

Americké zpravodajské služby došly k závěru, že ruští vládní představitelé věnovali zvýšenou pozornost snaze pomoci Donaldu Trumpovi zvítězit. Dokazuje to podle nich fakt, že ruští hackeři se dostali k datům obou politických stran, ale na veřejnost pustili jen informace o demokratické kandidátce Hillary Clintonové.

Hillary Clintonová s manželem a bývalým prezidentem Billem Clintonem po odevzdání hlasů
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Krok USA poškozuje vzájemné vztahy, zní z Ruska

Moskva obvinění z kyberútoků i vměšování do voleb popírá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že americký postup zásadně poškozuje vztahy obou zemí. Jeho praktický dopad je podle něj sporný a není jisté, zda to schvaluje Obamův nástupce Trump. Putin se podle Peskova rozhodne, zda a jaké odvetné kroky Rusko přijme.

Předseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačjov podle agentury Ria Novosti v narážce na Obamův lednový odchod z úřadu nazval nejnovější sankce „smrtelnou křečí politických mrtvol“.

Vladimir Putin a jeho mluvčí Dmitrij Peskov
Zdroj: Ria Novosti/Reuters

Trump reagoval kriticky

Budoucí americký prezident Donald Trump informace o ruském ovlivňování výsledku voleb před časem označil za směšné a tuto středu prohlásil, že by Washington měl americko-ruského sporu o tyto útoky zanechat. Nyní – po ohlášení sankcí – uvádí, že se chce setkat se zástupci tajných služeb, aby se dozvěděl o situaci více.

„Je načase, aby se naše země posunula k větším a lepším věcem,“ uvedl Trump. „V zájmu naší země a jejího skvělého lidu se sejdu příští týden se šéfy zpravodajských služeb, abych se nechal informovat o faktech této situace.“ Reuters upozorňuje, že po nástupu do Oválné pracovny bude mít možnost zrušit Obamův dekret, postihy odvolat a ruské diplomaty pustit zpět do země.

Předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan poznamenal, že Rusko se soustavně snaží podkopávat americké zájmy. Reakce dosluhujícího prezidenta byla podle něj opožděná, ale je to vhodné zakončení osmi let nefunkčního přístupu k Rusku. „Slouží to jako názorný příklad neefektivní zahraniční politiky této administrativy, kvůli které je Amerika světem vnímána jako slabá,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
před 10 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.