USA vypověděly 35 ruských diplomatů jako odvetu za kyberútoky

Spojené státy vypověděly 35 ruských diplomatů a uzavřely dvě ruská pracoviště ve státech New York a Maryland. Informovaly o tom světové tiskové gentury, podle nichž jde o odvetu za hackerské útoky proti americkým politickým institucím i jednotlivcům. Americký prezident Barack Obama také vyhlásil vůči Rusku sankce. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina označil nové postihy za nezákonné, šéf Kremlu se podle něho rozhodne o případných odvetných opatřeních.

Rusové byli označeni za nežádoucí osoby, protože jednali „způsobem neslučitelným s jejich diplomatickým statusem“. Vypovězeni byli zaměstnanci ambasády ve Washingtonu a konzulátu v San Francisku, kteří dostali 72 hodin na to, aby opustili Spojené státy.

Podle listu The New York Times jde o pracovníky ruských tajných služeb, mezi nimiž jsou i čtyři řídicí činitelé, kteří patrně přímo vedli útoky na počítače americké Demokratické strany.

Americké úřady zároveň zablokovaly ruskému personálu přístup do dvou komplexů vlastněných ruskou vládou v New Yorku a ve státě Maryland.

Nové americké sankce míří na civilní tajnou službu FSB a vojenskou rozvědku GRU, čtveřici vedoucích pracovníků GRU a tři společnosti, které této rozvědce poskytují hmotnou podporu. Podle Obamy americké úřady zároveň zveřejní technické informace o hackerských akcích řízených oběma ruskými tajnými službami.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Amerika s odvetnými kroky nekončí, varoval Obama

„Tyto kroky následují po opakovaných soukromých a veřejných varováních, která jsme ruské vládě dali, a jsou nutnou a adekvátní odpovědí na snahy poškodit americké zájmy způsobem, který je porušením zavedených mezinárodních norem chování,“ uvedl Obama v prohlášení. Postihy vůči Rusku za jeho „agresivní aktivity“ tím podle něho nekončí. 

Obama už dříve Rusko varoval, že za kyberútoky přijde ze strany Spojených států odveta. Podle něj jsou Rusové odpovědní za hackerské útoky proti Demokratické straně během prezidentské volební kampaně.

Americké zpravodajské služby došly k závěru, že ruští vládní představitelé věnovali zvýšenou pozornost snaze pomoci Donaldu Trumpovi zvítězit. Dokazuje to podle nich fakt, že ruští hackeři se dostali k datům obou politických stran, ale na veřejnost pustili jen informace o demokratické kandidátce Hillary Clintonové.

Hillary Clintonová s manželem a bývalým prezidentem Billem Clintonem po odevzdání hlasů
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Krok USA poškozuje vzájemné vztahy, zní z Ruska

Moskva obvinění z kyberútoků i vměšování do voleb popírá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že americký postup zásadně poškozuje vztahy obou zemí. Jeho praktický dopad je podle něj sporný a není jisté, zda to schvaluje Obamův nástupce Trump. Putin se podle Peskova rozhodne, zda a jaké odvetné kroky Rusko přijme.

Předseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačjov podle agentury Ria Novosti v narážce na Obamův lednový odchod z úřadu nazval nejnovější sankce „smrtelnou křečí politických mrtvol“.

Vladimir Putin a jeho mluvčí Dmitrij Peskov
Zdroj: Ria Novosti/Reuters

Trump reagoval kriticky

Budoucí americký prezident Donald Trump informace o ruském ovlivňování výsledku voleb před časem označil za směšné a tuto středu prohlásil, že by Washington měl americko-ruského sporu o tyto útoky zanechat. Nyní – po ohlášení sankcí – uvádí, že se chce setkat se zástupci tajných služeb, aby se dozvěděl o situaci více.

„Je načase, aby se naše země posunula k větším a lepším věcem,“ uvedl Trump. „V zájmu naší země a jejího skvělého lidu se sejdu příští týden se šéfy zpravodajských služeb, abych se nechal informovat o faktech této situace.“ Reuters upozorňuje, že po nástupu do Oválné pracovny bude mít možnost zrušit Obamův dekret, postihy odvolat a ruské diplomaty pustit zpět do země.

Předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan poznamenal, že Rusko se soustavně snaží podkopávat americké zájmy. Reakce dosluhujícího prezidenta byla podle něj opožděná, ale je to vhodné zakončení osmi let nefunkčního přístupu k Rusku. „Slouží to jako názorný příklad neefektivní zahraniční politiky této administrativy, kvůli které je Amerika světem vnímána jako slabá,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 1 hhodinou

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled