Spojené státy odstupují od vojenské dohody, která umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad signatářskými státy. Dohoda o otevřeném nebi, kterou vedle USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, byla podepsána v Helsinkách v roce 1992. V platnost vstoupila o deset let později. Podle Ruska doplatí na rozhodnutí USA bezpečnost v Evropě. V pátek odpoledne budou mimořádně jednat velvyslanci členských států NATO.
Na základě ujednání o otevřeném nebi mohou zúčastněné státy mezi sebou podnikat kontrolní lety, aby se přesvědčily, že žádná ze stran nechystá vojenskou agresi.
Američané ale dlouhodobě poukazují na to, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v té době konají vojenské manévry.
Trump prohlásil, že s Ruskem má sice dobrý vztah, ale Moskva ujednání o otevřeném nebi nedodržovala. Poznamenal, že Rusko bylo přistiženo při řadě špatných věcí, ale věří, že se situace vyřeší. „Takže dokud to nebudou dodržovat, my se stahujeme,“ řekl prezident novinářům. „Je hodně velká šance, že uděláme novou dohodu nebo něco, co tuto dohodu vrátí zpět,“ dodal.
Rusové monitorovali i Trumpův golfový klub
V utajených zprávách Pentagon i americké rozvědky podle deníku The New York Times uvádějí, že Rusko přelety využívá ke zmapování klíčové americké infrastruktury pro možné kybernetické útoky. Američtí činitelé rovněž poznamenali, že Trumpa rozhněvalo, že Rusko v roce 2017 podniklo kontrolní let přímo nad jeho golfovým klubem v Bedminsteru ve státě New Jersey.
Očekává se, že Trumpovo rozhodnutí, o kterém se již déle spekulovalo, budou evropští spojenci USA včetně členů NATO kritizovat. Podle informací agentury AFP už Severoatlantická aliance svolala na páteční odpoledne mimořádné zasedání velvyslanců členských zemí. Cílem je probrat důsledky kroku avizovaného Američany, který údajně nabude platnosti za šest měsíců.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško podle agentury TASS prohlásil, že krok USA zasadí další ránu systému vojenské bezpečnosti v Evropě, kterou podle něj oslabily již předchozí kroky Bílého domu, zejména odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Nynější rozhodnutí podle ruského diplomata poškodí i zájmy spojenců USA, kteří jsou účastníky dohody o otevřeném nebi. Moskva ale ještě o americkém rozhodnutí nebyla oficiálně vyrozuměna.
- Signatáři dohody si kontrolními lety ověřují údaje, které jednotlivé země poskytují. Výsledky pozorování jsou následně zpřístupněny všem signatářům.
Lety mají zvláštní status, inspektoři jsou během nich postaveni na úroveň diplomatů. Každý let musí být oznámen minimálně 72 hodin předem, na vyžádání inspekčního státu lze let provést i nad územím označeným jako zakázaný či rizikový vzdušný prostor.
Jednotlivé země mají stanovenou kvótu udávající počet pozorovacích letů, které se mohou nad jejich územím uskutečnit i které může sama země provést nad územím dalšího smluvního státu. Kvóta se odvíjí od rozlohy daného státu i velikosti jeho ozbrojených sil. Snímky pořízené speciálními kamerami mají rozlišení nejvýše 30 centimetrů. - (Zdroj: www.mocr.army.cz)
Další nejistota ohledně smlouvy START
Odchod USA z dohody o otevřeném nebi uvrhne ještě větší nejistotu na budoucnost stávající americko-ruské smlouvy START o omezování stavu strategických jaderných arzenálů. Ta byla podepsána před deseti lety v Praze a příští rok vyprší.
Trump chce novou smlouvu, která by vedle Ruska zahrnovala i Čínu. Peking se ale do odzbrojovacích jednání zapojit nehodlá, což vysvětluje tím, že má ve výzbroji výrazně méně jaderných zbraní než USA nebo Rusko.
