Ukrajinská církev míří k nezávislosti. Ruský patriarcha varuje před katastrofálními následky

Konstantinopolský patriarchát pravoslavné církve zrušil tři sta let trvající podřízenost kyjevských prelátů vůči Moskvě. Zároveň sejmul klatbu, kterou moskevský patriarchát vyhlásil na ukrajinskou církev a její představitele. Ukrajinská církev tak má nakročeno k nezávislosti, což rozlítilo Rusko. Kyjev naopak rozhodnutí uvítal.

Kyjevský patriarcha Filaret uvedl, že k získání nezávislosti postačí už jen sjednocení všech tří pravoslavných církví v zemi: ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu, ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu a ukrajinské pravoslavné autokefální církve.

Filaret slíbil, že se tak stane „v nejbližší době“. Výsledkem má být i zvolení společného představitele, kterému Konstantinopol předá i příslušný dokument.

Rusko krok Konstantinopole odsoudilo. „Je to legalizace rozkolu. Konstantinopol svým počínáním překračuje červenou linii a katastrofálně porušuje jednotu světového pravoslaví,“ řekl agentuře TASS mluvčí moskevského patriarchy Kirilla, který stojí v čele ruské pravoslavné církve. Následky této katastrofy budou podle něj nenapravitelné.

Kyjev neskrýval nadšení. „Pán uviděl boj ukrajinského lidu za nezávislost, vyslyšel naše modlitby a ocenil naši námahu,“ prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Zdůraznil, že autokefální (nezávislá) ukrajinská církev definitivně rozmetá „imperiální iluze a šovinistické fantazie Moskvy“. Konstantinopolský patriarchát nicméně zdůraznil, že proces udělení autonomie ještě nebyl završen, píše Interfax.

Ukrajinská církev
Zdroj: Valentyn Ogirenko/Reuters

Rusko-ukrajinské spory na poli víry

Na Ukrajině působí pravoslavná církev kyjevského patriarchátu, která se po rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let oddělila od ukrajinské církve moskevského patriarchátu, již spravuje církevní vrchnost v Moskvě.

Ukrajinská větev ve snaze o úplné osamostatnění vytrvale usilovala o autonomii, dosud ale bezvýsledně. Právo udělovat církevní autonomii, neboli autokefalii, má konstantinopolský patriarcha Bartoloměj sídlící v Istanbulu. Právě on se rozhodl vyjít požadavkům Kyjeva vstříc.

Pravoslavná církev moskevského patriarchátu má na Ukrajině značný vliv, kyjevský patriarchát s ní tak usilovně soupeří. Zaujímá přitom ostře kritická stanoviska vůči Moskvě. Porošenko letos na jaře přirovnal autonomii pravoslavné církve kyjevského patriarchátu k členství země v NATO a Evropské unii. Obvinil Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině.

Konstantinopolský patriarcha není absolutní hlavou pravoslavné církve a v hierarchii nemá postavení srovnatelné s římskokatolickým papežem. Udělování církevní autonomie nicméně v pravomoci má. Ruská církev má v pravoslavném světě mimořádný vliv, protože v Rusku se k pravoslaví hlásí největší počet věřících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...