Tři země EU jsou v roztržce s Ruskem, oplatí Moskvě vyhoštění diplomatů

Německo, Polsko a Švédsko vyhostí ruské diplomaty. Jejich ministerstva zahraničí ohlásila vyhoštění vždy jednoho ruského zástupce v reakci na vyhošťování, které ve vztahu k jejich sborům provedlo Rusko minulý týden. Podle Reuters je odvetný krok Berlína, Stockholmu a Varšavy koordinovaný, Moskva ho považuje za neopodstatněný.

V pozadí roztržky mezi Moskvou a unijními zeměmi je vyostření vztahů kvůli uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného. Rusko přistoupilo k vyhoštění diplomatů minulý pátek po celoruských demonstracích za propuštění Navalného. Těchto nepovolených protestů se podle Moskvy 23. ledna zúčastnili i dotyční diplomaté z Německa, Polska a Švédska. Takové akce jsou neslučitelné s diplomatickým statusem, tvrdí Moskva.

Německé ministerstvo zahraničí označilo za nežádoucí osobu jednoho pracovníka ruského velvyslanectví v Berlíně.

„Ministerstvo zahraničí podle článku 9 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 prohlásilo jednoho pracovníka ruského velvyslanectví v Berlíně za personu non grata. Tímto krokem spolková vláda reaguje na rozhodnutí Ruské federace z pátku 5. 2. 2021,“ píše německé ministerstvo ve sdělení, které zveřejnilo na svém webu.

Podle Berlína nebylo rozhodnutí Moskvy vyhostit diplomaty unijních zemí „žádným způsobem opodstatněné“.

Polské ministerstvo zahraničí oznámilo, že se rozhodlo v reakci na vypovězení svého diplomata z Moskvy vyhostit ruského diplomata z generálního konzulátu v Poznani. Krok učinilo „v souladu s principem reciprocity a v součinnosti s Německem a Švédskem“.

Švédsko pak Moskvu informovalo, že požádá o opuštění země člena personálu na ruské ambasádě ve Stockholmu. „Je to jasná odpověď na nepřijatelné rozhodnutí vyhostit švédského diplomata, který pouze plnil své povinnosti,“ napsala na Twitteru ministryně zahraničí Ann Lindeová.

Nepřátelské rozhodnutí, reaguje Moskva

„Rozhodnutí, které přijaly Polsko, Německo a Švédsko, je nepodložené a nepřátelské,“ řekla v ruské státní televizi Rossija 1 mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle ní jde o pokračování zasahování Západu do vnitřních záležitostí Ruska.

Ruské velvyslanectví v Berlíně podle agentury DPA vyhoštění ruského diplomata ostře kritizovalo. „Toto rozhodnutí považujeme za nepodložené a nepřátelské opatření, které nepřispívá k pozitivnímu vývoji německo-ruských vztahů,“ uvedla ruská ambasáda. „Proti tomu důrazně protestujeme,“ citovala z reakce DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled