Státní i opoziční ruská média si z demonstrací vybírají, co se jim hodí. Objektivita není, tvrdí zahraniční novináři

Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.

„Když by divák protestů v Rusku sledoval pouze vládní média a někdo jiný pouze ta opoziční, tak si pak budou vyprávět o dvou úplně různých událostech,“ popisuje současnou situaci v Rusku česká novinářka Petra Procházková. Jako expertka na tuto zemi, která v ní řadu let žila a jako novinářka pracovala, sleduje veškeré dostupné zdroje. Obrázek, který nejvíc odpovídá realitě, si ale musí poskládat sama.

Jako příklad dává informace ohledně počtu protestujících. „Prokremelská média snižují počty, kam až to jde, a hovoří o tom, že tam bylo pár agresivních mladíků a zmanipulovaný dav. Naopak opoziční a nezávislá média si trošku v účasti přidávají, a i když já si třeba myslím, že určitě nebylo po celém Rusku 300 tisíc demonstrantů, oni takové číslo klidně pustí,“ popisuje Procházková, která nyní píše pro Deník N.

Symbolem posledních dní se stal příběh ženy, kterou jeden z těžkooděnců kopl tak silně, až skončila v nemocnici. Druhý den pak svět obletěly záběry, na kterých se jí policista s kyticí omlouvá. „Vládní média zdůrazňovala, že policistovi někdo stříknul něco do očí, že byl rozčílen a pořádně neviděl. A přišel do nemocnice a ona omluvu přijala. Druhá strana zase už od začátku popisovala, že žena málem umírá, že je v kritickém stavu. To pravda nebyla. Takže případ zveličovala,“ pokračuje novinářka Procházková.

Úřady zahraniční novináře většinou ignorují

To, že se teď s rezervou musí brát i jindy nezávislá média, potvrzuje také zpravodaj Polské televize v Rusku Tomasz Dawid Jedruchów. „Ne, že by lhali, ale využívají různých situací, které jsou pochybné, aby ukázali, že ne všechno, co se děje, je v pořádku. Což víceméně znamená, že každou událost, kterou řešíme, se musíme snažit ověřit. Protože nesmíme důvěřovat žádné ze stran,“ říká.

Cokoli si ověřit je ale pro zahraniční novináře v Rusku nesmírně obtížné. Ruské úřady totiž s nimi buď nekomunikují, nebo si nechávají na odpověď i několik dní. „Často máme problém dostat nějaké informace nebo vůbec s někým si domluvit rozhovor, protože lidé se hrozně bojí mít kontakt se zahraničními médii,“ vysvětluje Jedruchów.

Svou profesi ale nezatajuje. Na demonstrace, které zpravodajsky pokrývá, obléká bundu s logem stanice a polskou vlajkou. „Novinář se snaží nějakým způsobem odlišit. Občas se ale stává, že to policisté vůbec neberou v potaz a pokud mají pokyn, tak stejně novináře můžou zadržet. Každopádně se snažíme být viditelní, je to pro naši bezpečnost,“ popisuje.

Bloggeři jako zdroj informací

Většinu z padesátky zadržených novinářů při protestech minulý víkend policie pustila po pár hodinách. Podle Petry Procházkové se tak děje ze dvou důvodů – zastrašení a omezení, aby reportér nemohl do světa vysílat informace.

Jejich práci pak často přebírají občanští žurnalisté, kterých v Rusku přibývá, a zahraniční novináři jejich svědectví často při práci používají. V Novosibirsku tak například působí blogger Timur Chanov.

„Na místě bylo mnoho lidí a když jste v davu, tak není pohodlné natáčet. Občas do mě strčili policisté, ale strkali i do ostatních. Někoho také lovili z davu. To bylo pro Novosibirsk neobvyklé, protože po mnoho let, kdy se tu konaly různé akce, se policie do nich nikdy nevměšovala. To se stávalo v Moskvě, Petrohradě a některých dalších městech, ale v tom našem ne,“ popisuje současné protesty blogger Chanov.

Tvrdí, že se vyjadřuje svobodně a že ho nikdo neomezuje. Na jakoukoli cenzuru si nestěžuje ani polský novinář Jedruchów. Na paměti ale přesto má, že jeho práci zaznamenává ministerstvo zahraničí, které ho může ze země kdykoli vyhostit.

Reportáž z protestujícího Ruska přinese pořad Newsroom ČT24 v neděli večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled