Státní i opoziční ruská média si z demonstrací vybírají, co se jim hodí. Objektivita není, tvrdí zahraniční novináři

Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.

„Když by divák protestů v Rusku sledoval pouze vládní média a někdo jiný pouze ta opoziční, tak si pak budou vyprávět o dvou úplně různých událostech,“ popisuje současnou situaci v Rusku česká novinářka Petra Procházková. Jako expertka na tuto zemi, která v ní řadu let žila a jako novinářka pracovala, sleduje veškeré dostupné zdroje. Obrázek, který nejvíc odpovídá realitě, si ale musí poskládat sama.

Jako příklad dává informace ohledně počtu protestujících. „Prokremelská média snižují počty, kam až to jde, a hovoří o tom, že tam bylo pár agresivních mladíků a zmanipulovaný dav. Naopak opoziční a nezávislá média si trošku v účasti přidávají, a i když já si třeba myslím, že určitě nebylo po celém Rusku 300 tisíc demonstrantů, oni takové číslo klidně pustí,“ popisuje Procházková, která nyní píše pro Deník N.

Symbolem posledních dní se stal příběh ženy, kterou jeden z těžkooděnců kopl tak silně, až skončila v nemocnici. Druhý den pak svět obletěly záběry, na kterých se jí policista s kyticí omlouvá. „Vládní média zdůrazňovala, že policistovi někdo stříknul něco do očí, že byl rozčílen a pořádně neviděl. A přišel do nemocnice a ona omluvu přijala. Druhá strana zase už od začátku popisovala, že žena málem umírá, že je v kritickém stavu. To pravda nebyla. Takže případ zveličovala,“ pokračuje novinářka Procházková.

Úřady zahraniční novináře většinou ignorují

To, že se teď s rezervou musí brát i jindy nezávislá média, potvrzuje také zpravodaj Polské televize v Rusku Tomasz Dawid Jedruchów. „Ne, že by lhali, ale využívají různých situací, které jsou pochybné, aby ukázali, že ne všechno, co se děje, je v pořádku. Což víceméně znamená, že každou událost, kterou řešíme, se musíme snažit ověřit. Protože nesmíme důvěřovat žádné ze stran,“ říká.

Cokoli si ověřit je ale pro zahraniční novináře v Rusku nesmírně obtížné. Ruské úřady totiž s nimi buď nekomunikují, nebo si nechávají na odpověď i několik dní. „Často máme problém dostat nějaké informace nebo vůbec s někým si domluvit rozhovor, protože lidé se hrozně bojí mít kontakt se zahraničními médii,“ vysvětluje Jedruchów.

Svou profesi ale nezatajuje. Na demonstrace, které zpravodajsky pokrývá, obléká bundu s logem stanice a polskou vlajkou. „Novinář se snaží nějakým způsobem odlišit. Občas se ale stává, že to policisté vůbec neberou v potaz a pokud mají pokyn, tak stejně novináře můžou zadržet. Každopádně se snažíme být viditelní, je to pro naši bezpečnost,“ popisuje.

Bloggeři jako zdroj informací

Většinu z padesátky zadržených novinářů při protestech minulý víkend policie pustila po pár hodinách. Podle Petry Procházkové se tak děje ze dvou důvodů – zastrašení a omezení, aby reportér nemohl do světa vysílat informace.

Jejich práci pak často přebírají občanští žurnalisté, kterých v Rusku přibývá, a zahraniční novináři jejich svědectví často při práci používají. V Novosibirsku tak například působí blogger Timur Chanov.

„Na místě bylo mnoho lidí a když jste v davu, tak není pohodlné natáčet. Občas do mě strčili policisté, ale strkali i do ostatních. Někoho také lovili z davu. To bylo pro Novosibirsk neobvyklé, protože po mnoho let, kdy se tu konaly různé akce, se policie do nich nikdy nevměšovala. To se stávalo v Moskvě, Petrohradě a některých dalších městech, ale v tom našem ne,“ popisuje současné protesty blogger Chanov.

Tvrdí, že se vyjadřuje svobodně a že ho nikdo neomezuje. Na jakoukoli cenzuru si nestěžuje ani polský novinář Jedruchów. Na paměti ale přesto má, že jeho práci zaznamenává ministerstvo zahraničí, které ho může ze země kdykoli vyhostit.

Reportáž z protestujícího Ruska přinese pořad Newsroom ČT24 v neděli večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 5 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...