Ruská státní agentura pro civilní letectví Rosaviacija obvinila nizozemskou vyšetřovací komisi z možného protiruského spiknutí při vyšetřování nehody malajsijského letadla MH17. Nizozemci oznámili, že letoun sestřelila ruská raketa Buk, odpálená zřejmě z území kontrolovaného separatisty, což Rusko odmítá. Rosaviacija dokonce spekuluje, že mezinárodní vyšetřovatelé mezi sebou mohli uzavřít tajnou protiruskou dohodu.
„Závěry komise nás udivily a přinutily k úvahám, zda taková dohoda neexistuje,“ konstatoval zástupce šéfa agentury Rosaviacija Oleg Storčevoj. Členy komise byli kromě nizozemských expertů zástupci Malajsie, Austrálie a Ukrajiny.
Mezinárodní komise ignoruje ruské důkazy, zlobí se ruská agentura
Podklady dodalo i Rusko. „Ruští odborníci se žádných tajných dohod neúčastnili, byli jsme přístupni otevřené spolupráci,“ konstatoval Storčevoj. Jeho organizace prý bude žádat, aby vyšetřování příčin katastrofy bylo obnoveno. Rosaviacija označila vývody mezinárodní komise za neprůkazné a nevěrohodné, zejména proto, že ignorují údajné důkazy ruské strany.
Kreml závěry nizozemské komise přímo nekomentoval. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ale už v úterý prohlásil, že „jde o jasnou snahu dělat zaujaté závěry a plnit politické zadání“.
Lavrov: Našeho názoru si nikdo neváží
Sám šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov konstatoval, že nizozemský dokument „vyvolává mnoho otázek“, které zůstaly bez odpovědi. Rusko ho ale musí teprve detailně prostudovat. „Rusko si váží výsledků vyšetřování, našeho názoru si ale neváží nikdo,“ stěžoval si Lavrov v parlamentním projevu. „O náš názor se nikdo nezajímal, nikdo se na něj neptal,“ dodal.
Závěry Nizozemců odmítl i mluvčí povstalecké armády Eduard Basurin, podle něhož jsou výsledky šetření „od základu nesprávné a odporují jak reálnému stavu věcí, tak i objektivním faktům“.
Kyjev a Západ obviňují z útoku na malajsijský stroj povstalce vyzbrojované Moskvou nebo přímo ruskou armádu. Podle západních expertů byla osudná raketa odpálena z okolí východoukrajinské obce Snižne, kterou v kritické době ovládali povstalci.
Separatisté ale tvrdí, že místem útoku byla obec Zaroščenske, která leží asi 40 kilometrů západněji a kontroluje ji ukrajinská armáda. K tomuto závěru došla i ruská státní zbrojovka Almaz-Antej, která rakety Buk vyrábí. Podle firmy šlo navíc o starší typ rakety, kterou už ruská armáda nedisponuje.
Mezinárodní tribunál, který by tragédii vyšetřil, zřízen nebude, protože Rusko návrh v Radě bezpečnosti OSN vetovalo. Viníka nebo viníky tragédie má zjistit policejní šetření.
„Vyšetřovatelé už jasně řekli, že musí sehnat svědky, vzorky hlíny a podobně. Určitě to bude těžké. Je ale zajímavé, že i liberálnější a svobodnější ruské zdroje uvádějí, že na sociálních sítích existují možná stovky fotografií a videozáznamů, které pořizovali prostí Rusové, když se raketový systém přesunoval z Ruska na Ukrajinu, do separatistických území a pak zpět,“ uvedl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
„Někteří uvádějí, že znají i podobu řidiče těžkotonážní autosoupravy, která Buk převážela. To jsou indicie, s nimiž se nesnadno polemizuje,“ poznamenal Dvořák.
