Tisíce lidí se ve Vatikánu loučí se zesnulým emeritním papežem Benediktem XVI.

S úderem deváté hodiny dopolední se veřejnosti v pondělí otevřely dveře vatikánské Svatopetrské baziliky, kde je až do čtvrtečního pohřbu vystavena rakev se zesnulým emeritním papežem Benediktem XVI. Rozloučit se přicházejí tisíce lidí.

Podle odhadů jen v pondělí přijde dát Benediktovi poslední sbohem nejméně pětadvacet tisíc lidí. Již od časných ranních hodin čekaly na vstup do hlavního vatikánského chrámu tisíce lidí a před vchodem se vytvořila dlouhá fronta.

Papež František, jakož i přátelé a další souputníci Benedikta, se rozloučili se zesnulým již dříve v kapli kláštera Mater Ecclesiae, kde dosud tělo spočívalo, uvedla agentura DPA.

V pondělí při úsvitu pak bylo tělo převezeno do svatopetrského dómu. Za vozidlem šel v průvodu Benediktův dlouholetý sekretář Georg Gänswein a několik služebnic z domácnosti emeritního papeže. V bazilice Benedikt spočívá na katafalku umístěném před hlavním kněžištěm. Po levé i pravé straně stojí člen švýcarské gardy, tradiční ozbrojené složky na ochranu papeže.

„Chtěl jsem Benediktovi vzdát hold, protože hrál klíčovou roli v mém životě a mém vzdělání. Dorazil jsem sem kolem půl osmé,“ řekl agentuře AP pětatřicetiletý Filippo Tuccio, který se přijel rozloučit nočním vlakem z Benátek.

Pohřeb povede papež František

Možnost rozloučení se zesnulým bude mít veřejnost po následující tři dny. Pohřeb je naplánován na čtvrtek 5. ledna 2023 v 09:30 na Svatopetrském náměstí. Povede ho Benediktův nástupce František, což bude ve dvoutisícileté historii katolické církve bezprecedentní událost.

Úřady přijaly v souvislosti s pohřbem zvláštní bezpečnostní opatření. Podle nedělního prohlášení římské prefektury bude stejně jako při pohřbu papeže Jana Pavla II. v roce 2005 či následných voleb nové hlavy katolické církve nasazeno více než tisíc policistů. Vyšší má být také počet detektorů kovů při vstupu na Svatopetrské náměstí.

Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, zemřel v sobotu ve věku 95 let ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae. V čele katolické církve stále v letech 2005 až 2013, kdy odstoupil s odkazem na své chatrné zdraví. Stal se prvním papežem po zhruba šesti stech letech, který se funkce vzdal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 8 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.