Telička: Mark Rutte je silná politická osobnost. Prokázal schopnost vést

Nahrávám video

S pocitem určité úlevy, ale především spokojenosti přijal rozuzlení nizozemských parlamentních voleb místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestraník za ANO). Postoje a programové ukotvení vítězné strany VVD úřadujícího premiéra Marka Rutteho jsou mu blízké, ostatně hnutí ANO je v Evropském parlamentu součástí frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kam patří i VVD a také další liberální proevropská centristická strana Demokraté 66. I ta ve středečních volbách uspěla a mohla by být součástí nové vládní koalice.

„Mark Rutte je silná politická osobnost. Dokazoval to v průběhu svých prvních dvou mandátů, a není náhoda, že uspěl i v těchto volbách. V Evropě to je dnes téměř nevídané, aby měl někdo šanci být potřetí premiérem. Schopnost vést prokazuje delší dobu,“ uvedl český europoslanec na adresu pravděpodobného (staronového) předsedy nizozemské vlády.

Telička zároveň připustil, že v čase těsně před volbami využil Rutte – s určitou mírou mazanosti – nizozemsko-turecké diplomatické roztržky a vytěžil z ní cenné politické body. „Paradoxem je, že právě Rutte byl jedním ze dvou vyjednávačů (migrační) dohody EU s Tureckem. Turecko velmi dobře zná. Ale je to člověk, který pevně zastává určité zásady a těmi se řídil, ovšem prokázal i mazanost, to samozřejmě také,“ dodal Telička. 

Geert Wilders a Mark Rutte
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Zatímco strany jako Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii anebo Demokraté 66 se podle Teličky dlouhodobě prezentují propracovaným a konzistentním programem, Strana pro svobodu Geerta Wilderse (PVV) nenabízí téměř žádná řešení. „To je strana, která nemá prakticky propracované pozice. Proto si myslím, že Wilders (ve volbách) neuspěl tak, jak si představoval v celé řadě oblastí,“ porovnal Telička.

Zda má pozitivní výsledek proevropsky orientovaných a umírněných politických uskupení potenciál být výrazným hybatelem směrem k Francii, kterou čekají v druhé polovině dubna prezidentské volby, si Telička nemyslí. „Každá země má svá specifika. Nedomnívám se, že bitva, kterou z mého pohledu svedou především Le Penová s Macronem, bude nějakým způsobem výrazně ovlivněna výsledkem voleb v Nizozemsku. Určitě to Macrona povzbudí. Ale to je podle mě tak zhruba všechno. Ta francouzská specifika budou hrát primární roli,“ uzavřel místopředseda EP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 24 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 35 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...