Summit EU: Lídři se dohodli na odkladu brexitu ve dvou variantách

Lídři 27 zemí Evropské unie nevyhověli žádosti britské premiérky Theresy Mayové odložit brexit do 30. června. EU připouští dvě varianty: odklad do 22. května pod podmínkou, že příští týden Dolní sněmovna schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb. Obě řešení znamenají, že by Británie příští pátek nemusela opustit Unii bez dohody.

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti členských zemí Evropské unie nesouhlasí s datem 30. června, který navrhla Mayová, a chtějí dřívější termín. Buďto 22. května, pokud Britové schválí předjednanou dohodu o britském odchodu, nebo 12. dubna, pokud tak neučiní.

Theresa Mayová ve čtvrtek v Bruselu  přibližně hodinu a půl vysvětlovala partnerům z ostatních zemí nynější situaci kolem brexitu a důvody, které ji ve středu vedly k žádosti o jeho přeložení na pozdější termín. Následně o své reakci jednali šéfové sedmadvaceti zemí už bez její přítomnosti.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v noci na pátek potvrdil, že s dosaženou shodou sedmadvacítky souhlasí také britská premiérka. S Mayovou se v průběhu večera kvůli tomu několikrát setkal.

Podle Mayové noční rozhodnutí šéfů států a vlád ostatních 27 zemí Unie jasným způsobem ukazuje varianty, které nyní před Británií a před britskými poslanci stojí. Mayová také zopakovala, že nadále preferuje odchod své země z Unie na základě její vládou dojednané dohody, a ocenila, že summit ve čtvrtek potvrdil doplňující dokumenty k irské pojistce, které dojednala v polovině měsíce.

„Dnešní dohoda (summitu EU) podtrhuje potřebu, aby Dolní sněmovna příští týden schválila smlouvu o vystoupení, abychom tak ukončili nejistotu a odešli hladkým a spořádaným brexitem,“ prohlásila britská premiérka na noční tiskové konferenci.

Podle dohody Británie opustí EU před volbami do Evropského parlamentu

Britský odchod k 22. květnu by znamenal, že Británie by už nebyla členem Evropské unie v době, kdy by evropský blok pořádal letošní volby do Evropského parlamentu. Ty začínají 23. května.

Termín 12. dubna je podle britské strany mezním datem, kdy se Britové mohou rozhodnout, zda eurovolby pořádat či nikoliv. Mayová po summitu EU k odložení brexitu zopakovala, že podle ní by nebylo správné pořádat v Británii evropské volby tři roky po referendu o odchodu z Unie.

Podle diplomatických informací na co nejkratší termín tlačil především francouzský prezident Emmanuel Macron, tvrdší postup údajně podporovala například také Belgie. Podle českého premiéra Andreje Babiše se lídři EU27 shodli na velkorysejším řešení ohledně odkladu brexitu, než jak se předpokládalo v původně předloženém návrhu.

Podmínkou lídrů pro květnový termín je, že britský parlament schválí dohodu o odchodu, kterou Mayová s Unií vyjednala. O textu dohody, která obsahuje i spornou irskou pojistku, již nehodlají znovu vyjednávat. Britský parlament však dohodu již dvakrát jednoznačně odmítl.

Britská vláda potvrdila, že bude chtít třetí hlasování. Soudí, že dvakrát odmítnutá „rozvodová“ dohoda má příští týden dobrou šanci na schválení. V rozhovoru s televizí Sky News to řekl náměstek ministra pro brexit Kwasi Kwarteng. V tuto chvíli přitom ale není jisté ani to, zda předseda Dolní sněmovny John Bercow hlasování umožní.

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal prozradil, že se spekuluje, že pokud Mayová s dohodou neuspěje, bude muset rezignovat. Ministerstva mezitím akcelerují přípravu krizových scénářů na tvrdý brexit bez dohody.

V Londýně to vypadá, že stále více lidí sází na brexit bez dohody, na tvrdý brexit.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT v Londýně

Do Bruselu zamířil také šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Po jednání s čelnými představiteli EU prohlásil, že je odhodlán zabránit brexitu bez dohody. Strana podle něj nyní zvažuje, jaké návrhy ohledně dalšího postupu předloží příští týden.

Mayová ve středu členy Dolní sněmovny v emotivním projevu obvinila, že mohou za současné průtahy a patovou situaci. Britský tisk v této souvislosti píše, že mnoho poslanců kvůli vyhrocené brexitové atmosféře dostává výhrůžky. Místopředseda britského parlamentu Lindsay Hoyle proto doporučil poslancům, aby se pokud možno nepohybovali venku sami a na cesty do práce nebo domů si raději brali taxi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 5 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 12 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.