Summit EU: Lídři se dohodli na odkladu brexitu ve dvou variantách

Lídři 27 zemí Evropské unie nevyhověli žádosti britské premiérky Theresy Mayové odložit brexit do 30. června. EU připouští dvě varianty: odklad do 22. května pod podmínkou, že příští týden Dolní sněmovna schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb. Obě řešení znamenají, že by Británie příští pátek nemusela opustit Unii bez dohody.

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti členských zemí Evropské unie nesouhlasí s datem 30. června, který navrhla Mayová, a chtějí dřívější termín. Buďto 22. května, pokud Britové schválí předjednanou dohodu o britském odchodu, nebo 12. dubna, pokud tak neučiní.

Theresa Mayová ve čtvrtek v Bruselu  přibližně hodinu a půl vysvětlovala partnerům z ostatních zemí nynější situaci kolem brexitu a důvody, které ji ve středu vedly k žádosti o jeho přeložení na pozdější termín. Následně o své reakci jednali šéfové sedmadvaceti zemí už bez její přítomnosti.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v noci na pátek potvrdil, že s dosaženou shodou sedmadvacítky souhlasí také britská premiérka. S Mayovou se v průběhu večera kvůli tomu několikrát setkal.

Podle Mayové noční rozhodnutí šéfů států a vlád ostatních 27 zemí Unie jasným způsobem ukazuje varianty, které nyní před Británií a před britskými poslanci stojí. Mayová také zopakovala, že nadále preferuje odchod své země z Unie na základě její vládou dojednané dohody, a ocenila, že summit ve čtvrtek potvrdil doplňující dokumenty k irské pojistce, které dojednala v polovině měsíce.

„Dnešní dohoda (summitu EU) podtrhuje potřebu, aby Dolní sněmovna příští týden schválila smlouvu o vystoupení, abychom tak ukončili nejistotu a odešli hladkým a spořádaným brexitem,“ prohlásila britská premiérka na noční tiskové konferenci.

Podle dohody Británie opustí EU před volbami do Evropského parlamentu

Britský odchod k 22. květnu by znamenal, že Británie by už nebyla členem Evropské unie v době, kdy by evropský blok pořádal letošní volby do Evropského parlamentu. Ty začínají 23. května.

Termín 12. dubna je podle britské strany mezním datem, kdy se Britové mohou rozhodnout, zda eurovolby pořádat či nikoliv. Mayová po summitu EU k odložení brexitu zopakovala, že podle ní by nebylo správné pořádat v Británii evropské volby tři roky po referendu o odchodu z Unie.

Podle diplomatických informací na co nejkratší termín tlačil především francouzský prezident Emmanuel Macron, tvrdší postup údajně podporovala například také Belgie. Podle českého premiéra Andreje Babiše se lídři EU27 shodli na velkorysejším řešení ohledně odkladu brexitu, než jak se předpokládalo v původně předloženém návrhu.

Podmínkou lídrů pro květnový termín je, že britský parlament schválí dohodu o odchodu, kterou Mayová s Unií vyjednala. O textu dohody, která obsahuje i spornou irskou pojistku, již nehodlají znovu vyjednávat. Britský parlament však dohodu již dvakrát jednoznačně odmítl.

Britská vláda potvrdila, že bude chtít třetí hlasování. Soudí, že dvakrát odmítnutá „rozvodová“ dohoda má příští týden dobrou šanci na schválení. V rozhovoru s televizí Sky News to řekl náměstek ministra pro brexit Kwasi Kwarteng. V tuto chvíli přitom ale není jisté ani to, zda předseda Dolní sněmovny John Bercow hlasování umožní.

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal prozradil, že se spekuluje, že pokud Mayová s dohodou neuspěje, bude muset rezignovat. Ministerstva mezitím akcelerují přípravu krizových scénářů na tvrdý brexit bez dohody.

V Londýně to vypadá, že stále více lidí sází na brexit bez dohody, na tvrdý brexit.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT v Londýně

Do Bruselu zamířil také šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Po jednání s čelnými představiteli EU prohlásil, že je odhodlán zabránit brexitu bez dohody. Strana podle něj nyní zvažuje, jaké návrhy ohledně dalšího postupu předloží příští týden.

Mayová ve středu členy Dolní sněmovny v emotivním projevu obvinila, že mohou za současné průtahy a patovou situaci. Britský tisk v této souvislosti píše, že mnoho poslanců kvůli vyhrocené brexitové atmosféře dostává výhrůžky. Místopředseda britského parlamentu Lindsay Hoyle proto doporučil poslancům, aby se pokud možno nepohybovali venku sami a na cesty do práce nebo domů si raději brali taxi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35AktualizovánoPrávě teď

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 24 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 51 mminutami

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 4 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 6 hhodinami
Načítání...