Velká většina států Evropské unie chce otevřít hranice uvnitř společenství do 15. června. Otevření vnějších hranic by mohlo přijít v červenci. Po jednání ministrů vnitra to řekla chorvatská státní tajemnice Terezija Grasová, jejíž země nyní EU předsedá. Jediné Španělsko chce otevřít hranice až na konci měsíce. V pátek byla zrušena cestovní omezení mezi Maďarskem, Slovenskem, Českem a Rakouskem.
Státy EU kromě Španělska chtějí otevřít hranice do poloviny června
Události, komentáře: Situace v Británii a Německu (zdroj: ČT24)
- Země Evropské unie – až na výjimku Španělska – chtějí otevřít hranice uvnitř společenství do půlky června. Vnější hranice EU by se mohly otevřít v červenci.
- Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v květnu překvapivě klesla na 13,3 procenta z dubnové hodnoty 14,7 procenta.
- Polovina Španělska vstoupí v pondělí do poslední fáze uvolňování, rozhodla tamní vláda.
- V pátek byla zrušena cestovní omezení mezi Maďarskem, Slovenskem, Českem a Rakouskem.
On-line přenos
Šíření koronaviru - červen
- 14:01
Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.
- 23:03
Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.
V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.
- 22:48
Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.
Evropská komise v květnu doporučila členským státům postupně a koordinovaně rušit kontroly na hranicích v závislosti na epidemiologické situaci.
Zatímco například pobaltské země či Česko a Slovensko již společné hranice pro své občany otevřely, další státy včetně Německa či Belgie se chystají omezení zrušit v polovině června. Liší se i postup nejhůře zasažených zemí – zatímco Itálie již hranice pro cizince otevřela, Španělsko to chce udělat až začátkem července.
Cestovní omezení mezi Maďarskem, Slovenskem, Českem a Rakouskem se počínaje pátečním ránem ruší. Šéfové diplomacie čtyř zemí se na otevření hranic domluvili v sérii několika telefonátů, při kterých dolaďovali technické detaily. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó uvedl, že občané těchto zemí se nebudou při překročení hranic muset prokazovat negativním testem na koronavirus, ani jim nebude nařízena 14denní karanténa.
Česko původně plánovalo uvolnit cestování od 15. června. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale tento týden dohodl se svým slovenským protějškem Igorem Matovičem na otevření česko-slovenské hranice už od čtvrtka. Rakousko také od čtvrtka zrušilo kontroly na svých hranicích s výjimkou přechodů do Itálie, takže Češi už nemusí při vstupu do alpské republiky předkládat potvrzení o tom, že nejsou koronavirem nakaženi.
Události: Otevírání hranic v EU (zdroj: ČT24)
Polsko by mohlo obnovit mezinárodní lety začátkem července
Polsko pravděpodobně obnoví mezinárodní letecká spojení začátkem července. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Radio Plus to řekl náměstek ministra infrastruktury Marcin Horala. Dodal, že příslušné rozhodnutí bude oznámeno s dvoutýdenním předstihem.
Podle Horaly zůstává přesný termín obnovení mezinárodních leteckých spojení nejistý. Záviset bude mimo jiné na zhodnocení fungování domácích letů a na analýze epidemiologické situace v Polsku a dalších zemích.
Polovina Španělska vstoupí v pondělí do poslední fáze uvolňování
Polovina Španělska vstoupí v pondělí do poslední fáze uvolňování. V pátek o tom rozhodla tamní vláda, která schválila všechny žádosti podané autonomními regiony. Ministerstvo zdravotnictví to zdůvodnilo příznivou epidemickou situací.
Nejdůležitější v poslední fázi je podle místních médií to, že v ní už samy autonomní regiony rozhodnou o tom, kdy se vrátí k normálu. V této etapě už navíc budou moct Španělé cestovat mezi provinciemi, které jsou ve stejné fázi. Musí to ovšem povolit regionální vláda. Některé z regionů už avizovaly, že to udělají. Ani v této fázi ale nelze cestovat do jiného autonomního regionu.
Pondělní uvolnění se dotkne i Madridu a Barcelony, hlavních měst nejpostiženějších regionů. Ty postoupí do předposlední fáze. To znamená, že se tam s omezenou návštěvností budou moct otevřít všechny obchody, kina i divadla. Restaurace zase budou mít možnost zpřístupnit i vnitřní prostory, ale jen s menším množstvím stolů. Noční bary a diskotéky nicméně zůstanou i nadále zavřené.
USA: Míra nezaměstnanosti v uplynulém měsíci překvapivě klesla
Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v květnu překvapivě klesla na 13,3 procenta z dubnové hodnoty 14,7 procenta. Uplatnění na trhu práce tak v květnu našlo zhruba 2,5 milionu Američanů. To znamená, že ti, kteří byli kvůli dopadům koronaviru propuštěni, se v uplynulém měsíci zpět do práce vraceli rychleji, než se čekalo.
Analytici přitom předpokládali, že kvůli pandemii způsobené šířením koronaviru se míra nezaměstnanosti ve Spojených státech dostane v květnu až ke dvaceti procentům. Byla by tak nejvýše od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
Prezident Donald Trump mezitím uvedl, že hospodářský úspěch současné republikánské vlády USA umožnil postavit se pandemii nemoci covid-19 a zachránit životy milionů Američanů. Šéf Bílého domu zároveň zkritizoval předchozí administrativu, která podle něj zemi na nic nepřipravila.
„Udělali jsme úžasnou věc, vybudovali jsme úžasně silné základy. Když přišla nemoc, když se objevil problém, byli jsme schopni to odříznout, zastavit to, udržet každého uvnitř, nepustit nikoho sem…,“ prohlásil mimo jiné Trump.
Washington povolí čínským aerolinkám dva lety týdně do USA
Americké ministerstvo dopravy v pátek oznámilo, že povoluje čínským leteckým dopravcům dva lety týdně do Spojených států. Peking předtím ohlásil uvolnění koronavirových opatření a do Číny vpustí více zahraničních leteckých společností. Čínská ambasáda ve Washingtonu oznámení americké strany zatím nekomentovala.
Washington ve středu zakázal s platností od 16. června čínským aerolinkám lety do USA. Chtěl tak donutit Peking, aby povolil americkým leteckým dopravcům obnovení letů do Číny. Revidované nařízení amerického ministerstva dopravy snižuje s okamžitou platností na polovinu nynější čtyři lety týdně, které čínské letecké společnosti provozují do Spojených států a zpět do Číny.
Resort dopravy dále uvedl, že pokud Čína učiní další kroky ve prospěch amerických leteckých společností, je „plně připraven své nařízení znovu přezkoumat“. Peking si podle něj jednostranně diktuje podmínky letecké dopravy pasažérů mezi USA a Čínou a nerespektuje práva amerických leteckých dopravců.
Americké aerolinky mohou obnovit od 8. června jeden let týdně do města podle svého výběru, což je pouhý zlomek toho, co stanovuje americko-čínská dohoda o leteckém provozu. Není jasné, které linky budou moci pokračovat v provozu. A není též jasné, zda americké letecké společnosti přistoupí na jeden let týdně do Číny, když původně žádaly obnovení dvou až tří letů denně.
Peking uvedl, že všechny aerolinky můžou zvýšit počet mezinárodních letů do Číny na dva týdně, pokud po tři týdny za sebou nebude žádný z jejich pasažérů pozitivně testován na koronavirus.
V Izraeli sílí tlak na vládu, aby opět uzavřela školy
V Izraeli v posledním týdnu výrazně vzrostl počet nově nakažených koronavirem, za uplynulý den přibylo 118 případů potvrzené nákazy, což je nejvíce od prvního května. Informoval o tom deník The Jerusalem Post (JP) s tím, že ještě začátkem minulého týdně přibývaly denně tři desítky nemocných.
Řada nových případů se přitom v posledních dnech potvrdila u školáků a jejich rodičů. Podle místních médií tak sílí tlak na vládu, aby opět uzavřela školy, které se začaly otevírat třetího května. Celkem tak izraelské úřady opět zavřely už téměř sto škol a školek. Tisíce dětí a učitelů jsou podle JP v karanténě.
Indie plánuje další uvolnění i přesto, že šíření koronaviru v zemi neustává
V Indii za poslední den přibylo téměř 10 tisíc nových případů koronaviru, přesto se země chystá na další uvolnění protikoronavirových opatření, píše Reuters. Nehledě na stoupající tendenci křivky počtu nakažených zde od pondělí mají otevřít obchodní centra, restaurace a chrámy. To se ale nebude týkat míst s vysokým počtem případů infekce.
Pondělní uvolnění ale mají doprovázet striktní pravidla. Lidé stále budou muset nosit roušky, hotelovým hostům se bude měřit teplota, v restauracích se bude dbát na rozestavění stolů v bezpečné vzdálenosti od sebe. Takzvané „zadržovací zóny“ s vysokým počtem nakažených ale zatím zůstanou u starého režimu a budou v nich povoleny pouze služby, které zajišťují základní potřeby.
Podle indického serveru NDTV je v hlavním městě Novém Dillí 122 těchto zón, Kalkata jich má více než 280, a v Bombaji, která je koronavirem nejhůře zasažená, dokonce více než 660. Úřady budou kontrolovat, aby je lidé neopouštěli a virus nešířili.
Brazílie v počtu zemřelých s koronavirem předstihla Itálii
Brazílie v počtu zemřelých s koronavirem ve čtvrtek předstihla Itálii. Za uplynulých 24 hodin tamní ministerstvo zdravotnictví hlásí rekordních 1437 úmrtí a 30 925 nových případů nákazy. Celkový počet zemřelých s koronavirem tak v nejvíce zasažené latinskoamerické zemi vystoupil na 34 021, více mrtvých podle Reuters hlásí jen Spojené státy a Británie.
Rekordní počet mrtvých s covidem-19 Brazílie hlásí už třetí den v řadě. Ve středu evidovala 1349, o den dříve jich bylo 1262.
Latinská Amerika je v současnosti epicentrem pandemie covidu-19, nákaza silně zasáhla Peru, Ekvádor, Chile a Panamu. Mexiko ve čtvrtek zaznamenalo 816 úmrtí s koronavirem.
WHO nově doporučuje nosit roušky v MHD a obchodech
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek nově doporučila veřejnosti nosit látkové roušky v místech, jako jsou prostředky hromadné dopravy či obchody, kde je obtížné dodržovat odstup od ostatních lidí. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus změnu postoje zdůvodnil novými poznatky z výzkumů.
WHO se nejdříve k nošením roušek veřejností stavěla zdráhavě, později názor na zahalování nosu a úst začala měnit, vždy ale roušky označovala za dobrovolný doplněk karanténních opatření. Organizace rovněž veřejnost nabádala k tomu, aby respirátory a profesionální roušky ponechala dostupné především pro zdravotníky.
AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru
Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to v pátek řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.
„Začínáme s výrobou vakcíny ihned – musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování),“ řekl Soriot. „Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč,“ dodal.
AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 tisících dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.
Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.
„Mít vakcínu je jedna věc, ale vy musíte zajistit i její masovou produkci a řeknu vám, že to není jednoduchá věc,“ řekl Soriot.
V klinické fázi testování je po celém světě deset kandidátních vakcín proti koronaviru, dalších 123 je před klinickým testováním, shrnul ve čtvrtek výkonný ředitel české Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček. Z deseti kandidátních vakcín v klinickém hodnocení je podle něj nyní několik ve druhé z celkem tří fází hodnocení. Předpokládá, že jednu nebo dvě z vyvíjených vakcín se podaří dotáhnout do zdárného konce, k dispozici by prý mohly být nejpozději začátkem příštího roku.