Spor o Chrámovou horu bude řešit Rada bezpečnosti OSN

Nahrávám video

Izraelské bezpečnostní jednotky podnikly razii v domě Palestince, který v pátek na Západním břehu Jordánu ubodal tři Izraelce, a do oblasti byly povolány policejní a vojenské posily. Násilnosti, které doprovází izraelsko-palestinský spor o Chrámovou horu, si jen v pátek vyžádaly šest mrtvých. Vedle tří výše zmíněných Izraelců zahynuli při nepokojích kvůli detektorům kovů u vstupu na Chrámovou horu, která je posvátným místem islámu i židovství, také tři Palestinci. Kvůli situaci v Jeruzalémě se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN.

Útočník, který zabil trojici Izraelců v osadě Halamiš nedaleko Ramalláhu, byl identifikován jako dvacetiletý Palestinec Umar Abid. Izraelské jednotky při razii v domě, který obýval, hledaly zbraně a zabavily také peníze, které podle nich byly používány k teroristickým účelům. Policie rovněž zadržela útočníkova bratra. Přístup do vesnice, ve které Abid žil, je uzavřený.

Abidův otec uvedl, že syn zcela očividně jednal v hněvu kvůli sporu o Chrámovou horu a že motivem jeho činu byla snaha získat zpět čest muslimů.

„Když ten chlapec viděl, co se děje u (mešity) al-Aksá – zabíjení a mlácení lidí, i to, že ve svatyni se nikdo nemodlí – jako správný muslim vykonal pomstu. To byla, myslím, jeho motivace. Izraelské bezpečnostní složky teď přišly, obrátily všechno naruby, odvedly jeho bratra a provedly opatření k demolici domu,“ uvedl Mohammed Abid. 

Izrael po útoku na policisty, který se odehrál minulý týden v pátek, trvá na detektorech kovů u vstupu na posvátný okrsek na Chrámové hoře, odkud si podle úřadů útočníci zbraně přinesli. Palestinci ale kontroly odmítají a tvrdí, že Izrael porušil právo správy posvátného okrsku, který spadá pod muslimskou nadaci.

Vstup do mešit je navíc omezen jenom na ženy jakéhokoli věku a pro muže starší padesáti let. Stížnosti jsou i na potíže s přístupem na místo. „Uzavřeli osm z deseti vstupních bran, otevřené zůstávají dvě. Izrael se snaží změnit pevně daná fakta, zkouší prosadit svoji moc na místě, které patří muslimům,“ řekl generální sekretář Palestinské národní iniciativy Mustafa Barghuti.

Izrael nicméně prohlásil, že neporušil dohodu, protože Chrámová hora je nadále otevřená, ale s novým bezpečnostním opatřením, jaké je například běžné i v saúdskoarabské Mekce.

Kvůli Chrámové hoře zasedne Rada bezpečnosti OSN

Švédsko, Francie a Egypt požádaly o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, které by jednalo o nynější eskalaci násilí v izraelsko-palestinském sporu o Chrámovou horu. Oznámil to na Twitteru švédský vyslanec u OSN Carl Skau. Diplomaté poté agentuře Reuters sdělili, že rada se sejde v pondělí.

„Švédsko, Francie a Egypt žádají RB OSN, aby začala urychleně jednat, jak podpořit volání po deeskalaci (násilí) v Jeruzalémě,“ citovala švédského diplomata agentura Reuters.

  • Chrámová hora je významná jak pro židy, tak pro muslimy. Uctívána je jako místo starověkého židovského chrámu, zároveň je třetím posvátným místem islámu. Podle nynějšího uspořádání tam mohou jednou z bran židé vstupovat, ale mají zakázáno se tam modlit. Radikální kruhy se snaží prosadit změnu tohoto opatření a umožnit židům se na místě někdejšího chrámu modlit, což ale vláda odmítá.
  • Na hoře jsou nyní dvě mešity, do nichž směřují denně muslimští věřící a kde se v pátek konají hlavní modlitby.
  • Vlna násilí vypukla na podzim roku 2015, kdy vrcholily spory o posvátná místa na Chrámové hoře. Na palestinské straně od té doby zemřelo přes 250 lidí, na izraelské téměř padesát včetně několika cizinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 34 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 7 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 8 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 9 hhodinami
Načítání...