Izraelsko-palestinské střety mají šest mrtvých, Abbás oznámil přerušení veškerých styků

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás oznámil, že přerušuje veškeré styky s Izraelem, dokud neodstraní detektory, které nainstaloval u vstupu k mešitám v Jeruzalémě. Na několika místech v jeruzalémském Starém Městě se v pátek kvůli instalaci detektorů odehrály střety s policií, podle záchranářů přišli o život tři Palestinci a několik desítek lidí bylo se zraněními převezeno do nemocnice. Násilnosti byly hlášeny i z palestinského Západního břehu Jordánu, kde Palestinec ubodal tři Izraelce.

Muslimové se v poledne modlili přímo v ulicích Jeruzaléma, protože odmítají projít detektory, které Izrael nainstaloval u vstupů k mešitám na Chrámové hoře. Jednoho člověka podle palestinského zdroje zabil ve východním Jeruzalémě izraelský osadník.

Při střetech bylo podle Červeného půlměsíce zraněno 390 Palestinců. Většina z nich se zřejmě nadýchala slzného plynu, 38 lidí utrpělo střelná poranění. Dalších 66 osob prý muselo být kvůli zraněním hospitalizováno. Izraelské úřady oznámily, že bylo zraněno pět policistů. Izraelská média uvádějí, že policie použila zábleskové granáty, slzný plyn a gumové projektily, AP zmiňuje i použití ostrých nábojů.

Tři mrtvé Izraelce si vyžádal útok Palestince v osadě Halamiš nedaleko Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. S odvoláním na izraelské zdravotníky o tom informoval list Haaretz. Osud útočníka zatím není znám. Během útoku pobodal Palestinec podle izraelského listu nejméně tři lidi: sedmdesátiletou ženu, muže okolo čtyřicítky a ženu kolem šedesátky.

Nahrávám video

Vstup do mešit na Chrámové hoře, kde se v pátek tradičně konají sváteční modlitby, byl omezen jenom na ženy jakéhokoli věku a muže starší 50 let. Muslimská nadace Vakf, která mešity na Chrámové hoře spravuje, instalaci rámů kritizuje a vyzvala věřící, aby modlitby na protest vykonali přímo v ulicích Jeruzaléma.

Páteční modlitby vykonali muslimové mimo mešity
Zdroj: Reuters

Napětí kolem Chrámové hory trvá od minulého pátku, kdy u jednoho ze vstupů tři Arabové zastřelili dva izraelské policisty. Sami při incidentu přišli o život. Izrael pak Chrámovou horu na dva dny uzavřel a do neděle instaloval u vstupů detektory.

Ke Lví bráně, vedoucí do historické části Jeruzaléma, v poledne dorazil v čele jedné skupiny věřících jeruzalémský velký muftí Muhammad Husajn. „Toto bude dlouhá zkouška vůle,“ sdělil věřícím. Vyzval je, aby ignorovali vstupy s detektory a modlili se raději před nimi.

„Budeme proti detektorům protestovat tak dlouho, dokud je izraelská vláda nezruší. Vyzývám muslimský svět, aby se k tomuto boji na záchranu Chrámové hory jako místa vyhrazeného výlučně islámu připojil,“ sdělil muftí izraelskému deníku Haaretz. 

Palestinci před pátečními modlitbami v Jeruzalémě
Zdroj: Reuters

Kontrarozvědka navrhovala detektory odstranit

„Muslimové mají pocit, že jakákoliv změna, ke které dojde na Chrámové hoře, jde proti jejich zájmu. Trvají na tom, že vše musí být zachováno. Na místa, kde jsou mešity, mají přístup jenom muslimové. Turisté tam mohou jenom v omezených časech a jsou podrobeni přísné kontrole. Ani nesmí do mešit. Organizace Vakf také kontroluje, jestli umí modlitbu v arabštině,“ popsala ve vysílání ČT24 situaci analytička Irena Kalhousová.

Ve čtvrtek kontrašpionážní služba Šin Bet navrhla, aby byly detektory odstraněny, protože se zvyšuje nebezpečí násilností i na Západním břehu Jordánu. Vláda ale žádosti nevyhověla a bezpečnostní kabinet po čtyřhodinovém jednání ráno oznámil, že policie dostala pokyn „zajistit přístup ke svatyním a zároveň zajistit bezpečnost a pořádek“.

Nahrávám video

Podle palestinských zdrojů se v Jeruzalémě modlily desítky tisíc lidí, na Chrámovou horu detektory vešlo několik set věřících. Izraelský server Ynet napsal, že se v poledne před vstupem do mešity Al-Aksá modlilo asi 3000 lidí a že po modlitbě vypukly sporadické potyčky. Tam, kde lidé házeli kamení, se police bránila.

Poškozeno bylo mnoho zaparkovaných aut. Ve čtvrti Vádí Džúz, která leží severně od Starého Města, protestující zapálili popelnici. Uhasili ji místí a žádali mladíky, aby přestali na policisty házet kamení. Pod palbou kamení se ocitli Izraelci i na kontrolním stanovišti Kalandíja severně od Jeruzaléma. Tam policie použila proti asi 450 lidem slzný plyn. 

Abbás žádal o zásah Američany

Palestinské zdroje oznámily, že předseda samosprávy Mahmúd Abbás telefonicky hovořil s poradcem amerického prezidenta Jaredem Kushnerem, který má na starosti kromě jiného agendu Blízkého východu, a žádal o intervenci USA. Abbás situaci popsal jako mimořádně nebezpečnou a schopnou „vymknout se kontrole“. Jediným řešením je podle něj odstranění detektorů.

Člen izraelské vlády Naftali Bennett v rozhovoru s BBC zdůraznil, že Izrael neporušil dohody, protože Chrámová hora je nadále otevřená, ale s novým bezpečnostním opatřením, jaké je například běžné i v saúdskoarabské Mekce.

Chrámová hora je třetím posvátným místem islámu, ale je významná i pro židy, protože v minulosti tam podle jejich tradice stával židovský chrám. Podle nynějšího uspořádání tam mohou jednou z bran židé vstupovat, ale mají zakázáno se tam modlit. Radikální kruhy se snaží prosadit změnu tohoto opatření a umožnit židům se na místě někdejšího chrámu modlit, což ale vláda odmítá.

Na hoře jsou nyní dvě mešity, do nichž směřují denně muslimští věřící a v pátek se tam konají hlavní modlitby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 9 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled