Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu rozhodl, že Slovinsko získá značnou část Piranského zálivu a koridor, kterým bude mít přístup na otevřené moře. Zatímco Lublaň verdikt uvítala, Záhřeb ho podle očekávání odmítl. Chorvatský premiér pohrozil, že Chorvatsko má „způsoby, jak ochránit své území a zájmy“.
O Piranský záliv v Jaderském moři vedou země spor už od získání nezávislosti na bývalé Jugoslávii v roce 1991. V roce 2008 kvůli sporu Slovinsko několik měsíců blokovalo rozhovory o členství Chorvatska v EU. Na arbitráži se obě země nakonec dohodly v listopadu 2009 a Slovinci s ní v létě následujícího roku těsnou většinou vyslovili souhlas v referendu.
Chorvatsko soud v roce 2015 ale označilo za zkompromitovaný a arbitráž odmítlo. Chorvatská média totiž krátce předtím zveřejnila přepis rozhovoru, při němž se prý slovinský zástupce v arbitrážním soudu Jernej Sekolec domlouval s pověřenkyní slovinského ministerstva zahraničí na taktice dalšího postupu a působení na ostatní arbitry.
Lublaň má mít volný přístup na otevřené moře
Slovinsko na základě verdiktu má hranice, které mu zajistí volný přístup na otevřené moře. Pokud by námořní hranice byla stanovena podle návrhu Chorvatska, musela by teoreticky každá slovinská loď při plavbě na volné moře žádat Chorvatsko o souhlas.
„Hlavní vzkaz (chorvatské) vlády je, že dnešní rozhodnutí je pro Chorvatsko rozhodnutí, které nás žádným způsobem nezavazuje, a nemáme v úmyslu se jím řídit,“ prohlásil podle deníku Večernji list v reakci chorvatský premiér Andrej Plenković.
Na dotaz, jak Chorvatsko odpoví, jestliže Slovinsko bude rozhodnutí arbitráže uplatňovat, Plenković řekl, že neočekává jednostranné kroky. „Chorvatsko má způsoby, jak chránit své území a své zájmy,“ dodal nicméně pohrůžku - aniž upřesnil, co tím má na mysli.
Na druhé straně předseda slovinské vlády Miro Cerar přivítal stanovisko arbitrážního soudu jako „historický okamžik“ pro svou zemi. „Rozhodnutí arbitrážního soudu je definitivní a je právně závazné pro obě země, pro Slovinsko i pro Chorvatsko. Toto rozhodnutí představuje pro Slovinsko historický okamžik,“ řekl na tiskové konferenci v Lublani.
- Jako pobřežní moře nebo pobřežní vody (jiné názvy: teritoriální vody, výsostné vody) se v mořském právu označuje pásmo mořských vod, které přiléhá k pevninskému území a vnitřním vodám pobřežního státu, v případě souostrovního státu k jeho souostrovním vodám. Šíře pobřežního moře může být maximálně 12 námořních mil (22,224 km), měřeno od základní linie, za kterou je považována mez nejzazšího odlivu, vyznačená na úředních mapách daného státu. O šíři ale existují spory a některé státy uplatňují i větší šíři pobřežních vod, až 200 námořních mil. Na výsostné vody navazuje přilehlá zóna a výlučná ekonomická zóna.
- V pásmu pobřežního moře disponují pobřežní státy rozsáhlou suverenitou na úrovni mezinárodního práva. Až na jednu výjimku jsou jejich kompetence shodné s výkonem svrchovanosti na pevnině. Touto výjimkou je povinnost umožnit pokojně a bez poplatků proplout pobřežním mořem všem subjektům mezinárodního práva. Pobřežní stát může v zájmu bezpečné plavby a ochrany životního prostředí přijmout zvláštní právní předpisy a v pobřežním moři stanovit plavební koridory.
- Zdroj: Wikipedie
