Jeruzalém - V Izraeli se po 20 letech sešel kongres členů strany Fatah prezidenta palestinské autonomie Mahmúda Abbáse. A podle všeho je nejvyšší čas na změnu. Po tři dny proto budou delegáti jednat o dvou nejpalčivějších otázkách - vnitropalestinské krizi a vztazích s Izraelem. Umírněnější Fatah se na sjezdu zřejmě znovu vymezí proti radikální palestinské organizaci Hamas, která nevpustila z pásma Gazy do Betléma, kde se sjezd koná, asi 400 členů Fatahu. Zároveň ale dá Fatah jasně Izraeli najevo, že Palestinci mají "právo na odpor proti okupaci".
Fatah prosazuje umírněnější politiku vůči Izraeli a je vstřícný k mírovým rozhovorům. Radikálnější Hamas ale razí jinou cestu, i proto nevpustil na kongres členy Fatahu z pásma Gazy. Rozkol mezi oběma organizacemi, který začal volebním debaklem Fatahu před třemi lety a následným vyhnáním z pásma Gazy, se tak ještě víc vyostřil.
„Kroky, které Hamas učinil před konferencí, tedy to, že nedovolil odjet asi čtyřem stovkám delegátů z Gazy, znamená, že definitivně bojkotuje a znemožňuje palestinský národní dialog. Bude to mít dohru i po skončení kongresu,“ okomentoval to člen Fatahu Jehíja Rabah.
Nesnášenlivost mezi Fatahem a Hamasem se nejvýrazněji odráží hlavně v názorech na palestinskou otázku. Hamas se nehodlá řídit ničím, co dojedná vedení ze Západního břehu Jordánu. Fatah už ale několikrát vyjádřil ochotu se s Izraelem dohodnout.
Fatah potřebuje nový začátek
Za umírněný postoj k řešení izraelsko-palestinského konfliktu Fatah čelí kritice i z vlastních řad. Sám Abbás v úvodním projevu dnes připustil, že jeho strana chybovala a potřebuje nový začátek. „Tento sjezd musí představovat platformu pro nový začátek a upevnit náš boj k dosažení našich hlavních cílů: osvobození a nezávislost. Jsme toho schopni? To je otázka, která je kladena členům sjezdu,“ zdůraznil předseda palestinské autonomie v proslovu k delegátům.
Šestého sjezdu strany se účastní kolem 1900 delegátů. Ti budou volit ústřední výbor, který má 21 členů. Lídr je jasný, má se jím opět stát Abbás. Prostor pro změny se ovšem otvírá při obsazování křesel ve výboru. Očekává se totiž, že místo zasloužilých členů by v nich mohli zasednout mladší palestinští politici.
Členové Fatahu plánují na sjezdu také schválit prohlášení, ve kterém zopakují, že neuznají Izrael jako židovský stát, a ve kterém zdůrazňují „právo palestinského lidu na odpor proti okupaci v souladu s mezinárodním právem, včetně ozbrojeného boje“. To by se přitom mohlo stát dalším zádrhelem v mírových jednáních.
Pokud jde o Izrael, zakládající charta Fatahu, pod kterou se v roce 1965 podepsal Jásir Arafat, vyzývá stejně jako radikální Hamas k ozbrojenému boji a zničení Izraele. Fatah je ale jedinou palestinskou strukturou, která je pro Izrael přijatelná jako partner mírových jednání.
Fatah je hlavní palestinská politická strana a největší a nejdůležitější frakce Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Strana, kterou založil někdejší palestinský předák Jásir Arafat, ovládala palestinskou autonomii od roku 1994 do roku 2006. Tehdy strana ztratila většinu v parlamentu ve prospěch Hamasu a rezignovala na všechny vládní pozice místo toho, aby se ujala role hlavní opoziční strany.
Hamas je palestinské islamistické militantní hnutí, které vzniklo v roce 1987. Od svého vzniku má strukturovanou organizaci, která se dělí na dvě části. Jedna část je bojová složka, která funguje v utajení a provádí útoky. Druhá část je označována jako civilní či politická. V lednu 2006 Hamas vyhrál volby do Palestinské národní správy, o dté doby v podstatě ovládá pásmo Gazy. Hamas je nezávislý na oficiálním palestinském vedení a je na seznamu teroristických organizací v Kanadě, Evropské unii, Izraeli, Japonsku nebo ve Spojených státech.
