Senátor kvůli limitům zbraní odstartoval obstrukce. V kongresu řečnil 15 hodin

Americký senátor Chris Murphy se ve středu rozhodl neopustit řečnický pult v horní sněmovně Kongresu, dokud nezačne příprava zákona omezujícího držení zbraní. Kolem jedenácté hodiny našeho času měl za sebou téměř 15 hodin vystupování, když byla schůze přerušena. Svůj krok, takzvaný filibuster, motivuje tragickým víkendovým incidentem ve floridském Orlandu, kde střelec usmrtil téměř padesát lidí. Na rozdíl od Sněmovny reprezentantů není v Senátu délka projevu nijak omezena.

Murphy v horní sněmovně zastupuje stát Connecticut, kde v prosinci 2012 při podobném incidentu na škole Sandy Hook zahynulo šest učitelů a dvacet žáků základní školy. Senátor prohlásil, že se nedokáže podívat do očí rodičů těchto dětí a říct jim, že od roku 2012 Kongres nic neudělal.

„Pro ty z nás, kdo zastupují stát Connecticut, je neschopnost Senátu cokoli učinit tváří v tvář pokračujícímu vraždění nejen bolestná, ale také hanebná,“ uvedl Murphy v prohlášení. Žádá, aby Senát hlasoval o návrhu jeho kolegyně Dianne Feinsteinové zakázat prodej zbraní osobám podezřelým z přisluhování teroristům. Feinsteinová tento zákon navrhla už loni v prosinci, ale senátní republikánská většina návrh zamítla.

Murphy začal s obstrukcemi přesně v 11:21 tamního času a skončil po druhé hodině ranní. Schůze byla přerušena s tím, že o zmiňovaném zákonu by se mohlo hlasovat už na té příští.

Dnešek je zcela jiný, než tomu bylo ke konci minulého týdne. Tento sbor nyní stojí před nutným úkolem shodnout se a přispět k zastavení této epidemie násilné střelby.
Christopher Murphy
Ze začátku obstrukčního projevu
  • Rekord v podobných obstrukcích drží senátor Strom Thurmond z Jižní Karolíny. V srpnu 1957 vydržel mluvit bez přestávky 24 hodin a 18 minut, aby oddálil přijetí zákona ohledně podmínek volebního práva pro Afroameričany.

Držení zbraní je v Americe dlouhodobě sporné téma, ačkoliv právo vlastnit střelnou zbraň je součástí ústavy jako její druhý dodatek. Problému se přitom nevyhnula ani vrcholící kampaň před prezidentskými volbami. Už ve středu prohlásil republikánský uchazeč Donald Trump, že druhý dodatek by neměl platit pro kohokoliv na teroristickém seznamu sledovaných osob v zemi.

Kvůli tomu se plánuje sejít i se zástupci Národní střelecké asociace (NRA) – ve Spojených státech jinak velmi vlivné lobbistické síly. Právě NRA Trumpovu kampaň částečně sponzorovala a newyorský podnikatel také dosud právo vlastnit zbraň silně podporoval.

Republikáni obecně uvádí, že řada lidí se na teroristickém seznamu sledovaných ocitne nesprávně. Je prý nefér takovým lidem upírat právo vlastnit zbraň, které je zakotveno v druhém dodatku ústavy.

Diskuse znovu vyhrotil tragický nedělní incident v Orlandu, kdy v místním gay klubu zabil 29letý Omar Mateen celkem 49 lidí. Právě ve čtvrtek má do Orlanda osobně dorazit prezident Barack Obama i viceprezident Joe Biden. Ten ještě před cestou prohlásil, že pro prosazení návrhu Feinsteinové udělá vše.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle něj je absurdní, aby si člověk sledovaný FBI kvůli bezpečnostní hrozbě mohl legálně pořídit zbraň. Biden také upozornil, že trvalo celých sedm let prosadit v Kongresu zákaz prodeje automatických střelných zbraní.

Policie uvedla, že pušku a pistoli, které střelec Omar Mateen v neděli použil, si legálně pořídil asi týden před útokem. V souvislosti s terorismem ho FBI prověřovala dvakrát, a to v roce 2013 a 2014. Během té doby ho na zmíněný teroristický seznam podezřelých umístila. Při sérii výslechů ale federální úřad nic podezřelého neodhalil a Mateena ze seznamu vyškrtl.

Mateen také prošel dvěma bezpečnostními prověrkami u firmy, která mu jako svému zaměstnanci posléze poskytla služební zbraň. G4S se podle mluvčího bude snažit zjistit, zda některé ze zbraní, které Mateen ke střelbě v klubu použil, nesouvisely s jeho prací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 2 mminutami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Vlaky se opět rozjely.
08:54Aktualizovánopřed 14 mminutami

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 16 mminutami

Kvůli úmyslnému zkratu v rozvodně na západě Německa vypadlo pět bloků elektráren

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl. V úterý ráno přitom na východě Německa neznámí pachatelé zaútočili na rozvodnu u elektrárny Jänschwalde. Tento případ policie vyšetřuje jako sabotáž.
08:21Aktualizovánopřed 50 mminutami

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 2 hhodinami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu přiblížila k přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 3 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 3 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.