Naprostá většina lidí figurujících na americkém seznamu osob sledovaných kvůli terorismu, kteří si požádali o zbraň, prošla kontrolami a dostala oprávnění k nákupu. Loni se tak stalo v devíti případech z deseti, ukazují vládní data. Přístup ke zbraním se znovu stal hlavním tématem diskuzí po útoku střelce v Orlandu, kdy v útrobách místního gay klubu zemřelo 49 lidí. Aby si podezřelí z terorismu nesměli kupovat zbraně, požadují demokraté, překvapivě ale i republikánský kandidát Donald Trump.
Dokument, který prezentovala známá kalifornská senátorka a členka demokratů Diane Feinsteinová, uvádí celkem 244 osob z „černé“ listiny, kteří požádali o oprávnění vlastnit zbraň. V 223 případech počáteční kontrolou prošli.
Podobný podíl je ostatně možné sledovat už od února 2004 – za celou dobu lidé s cejchem potenciální hrozby zažádali o zbraň v téměř 2500 případech, přitom neuspěli jen dvěstěkrát.
Současné zákony nijak striktně nezakazují vlastnit zbraně jen proto, že je dotyčný na seznamu – a tedy pod bedlivým dohledem FBI. Vyšetřovatelé jsou pouze informováni, pokud takový člověk o licenci zažádá. Překážkou ve vlastním ozbrojení mu může být například záznam v trestním rejstříku nebo ilegální vstup do země.
Senátorka Feinsteinová proto navrhuje podmínky výrazně zpřísnit. Žádost o držení zbraní by například mohli shodit se stolu přímo generální prokurátoři – a to v případě, že je důvodné se obávat použití zbraně nejenom k vlastní obraně.
Policie uvedla, že pušku a pistoli, které střelec Omar Mateen v neděli použil, si legálně pořídil asi týden před útokem. V souvislosti s terorismem ho FBI prověřovala dvakrát, a to v roce 2013 a 2014. Během té doby ho na zmíněný teroristický seznam podezřelých umístila. Při sérii výslechů ale federální úřad nic podezřelého neodhalil a Mateena ze seznamu vyškrtl.
Mateen také prošel dvěma bezpečnostními prověrkami u firmy, která mu jako svému zaměstnanci posléze poskytla služební zbraň. G4S se podle mluvčího bude snažit zjistit, zda některé ze zbraní, které Mateen ke střelbě v klubu použil, nesouvisely s jeho prací.
Lidem ze seznamu sledovaných se právě demokraté po událostech v Orlandu snaží nákup zbraní zcela zamezit. Se stejným návrhem už neuspěli před sedmi měsíci. Pokud ale nemají přijít následovníci střelce z Orlanda, má podle nich Kongres upřednostnit bezpečnost celého národa nad politikařením.
Republikáni ale uvádí, že řada lidí se na teroristickém seznamu sledovaných ocitne nesprávně. Je prý nefér takovým lidem upírat právo vlastnit zbraň, které je zakotveno v druhém dodatku ústavy.
Překvapil přitom prezidentský kandidát Donald Trump, jehož minulý měsíc podpořila zbraňová lobby NRA. „Sejdu se s NRA, která mě podpořila, kvůli tomu, aby nebylo dovoleno kupovat zbraně osobám ze seznamu podezřelých z terorismu a ze seznamu lidí, kteří nesmí odletět,“ napsal na Twitteru.
Trump se podobně vyjádřil už loni během televizního rozhovoru, od té doby se o tom ale nezmínil. Po útoku v Orlandu opět zopakoval, že by dalším muslimům neměl být povolen příjezd do USA, za což ho zkritizoval prezident Obama.
Mít, či nemít?
Druhý dodatek je podle jedněch největší páka občanských svobod, podle jiných ten největší omyl ústavy. Právě možnost běžných obyvatel USA legálně vlastnit zbraň kvůli ochraně svého zdraví a majetku je dlouholetým mementem.
Znovu se to naplno projevilo i ve vrcholící prezidentské kampani a je i tématem, kvůli kterému mají prezident a Kongres od sebe dále než kdy dřív. Na začátku roku například Barack Obama představil úpravy pravidel pro držení zbraní a rozhodl se většinově republikánský zákonodárný sbor obejít.
Na trestní minulost zájemců o koupi střelných zbraní se podle současného zákona musejí ptát jen obchodníci s příslušnou federální licencí. Mnoho lidí, kteří prodávají zbraně na veletrzích, přes internet nebo na bleších trzích, ovšem příslušné povolení nemá. Podle stoupenců přísnější kontroly držení zbraní tato díra v zákoně umožňuje obcházet požadavek prověřovat trestní minulost budoucích majitelů zbraní.
• Loňská statistika listu Washington Post ukázala, že neuplyne prakticky jediný den, aby se v USA nestřílelo. Za 334 dnů se tam odehrálo 351 masových útoků střelnou zbraní. Při každém z nich byli postřeleni nejméně čtyři lidé.
Na USA připadá mezi lety 1966 a 2012 třetina útoků
Ve Spojených státech je více hromadných střeleb než kdekoli jinde na světě, uvádí nedávná studie o dostupnosti zbraní v USA. Docent trestního soudnictví z Alabamské univerzity Adam Lankford se ve svém výzkumu zaměřil na období mezi lety 1966 až 2012, kdy takových masakrů bylo celkem devadesát, což je téměř třetina všech podobných útoků na planetě.
Americké masakry mají několik společných faktorů, jimiž se liší od ostatních zemí, zjistila studie. Zatímco v USA je větší pravděpodobnost, že zemřete v zaměstnání nebo ve škole, ve zbytku světa je největší nebezpečí poblíž armádních zařízení.
Ve Spojených státech si střelci většinou přinesou na nevinné civilisty rovnou celý arzenál, v jiných zemích mají útočníci k dispozici většinou pouze jednu zbraň. V průměru zemře při střelbě 6,87 oběti, v ostatních 171 sledovaných zemích to je 8,8 oběti.
- K nejhorším masovým střelbám došlo v uplynulých letech kupříkladu v kině v coloradské Auroře a na základní škole Sandy Hook v connecticutském Newtownu.
