Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin nezamýšlel. Spojenci sice mají odlišné pohledy na akutnost nebezpečí, už dlouho ale NATO nebylo tak aktivní a pevné v jednotném postoji, usuzují západní experti. Kreml označil v pátek tvrzení americké administrativy o ruské přípravě falešných záběrů, které by ospravedlňovaly invazi, za nesmysl. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Západ nepomáhá s řešením ukrajinské krize.
Putinova hrozba nebývale sjednotila NATO, shodují se západní analytici
Události: USA varovaly, že Rusko připravuje záminku k invazi (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
„Putin sice vyrobil ukrajinskou krizi s přesvědčením, že má vůči Západu výhodu, ale dopustil se chyby, která může být nebezpečná i pro zkušeného vyznavače bojových umění: podcenil svého protivníka,“ domnívá se někdejší vysoký činitel americké diplomacie a nyní šéf výzkumné skupiny Council on Foreign Relations Richard Haass.
Ruská hrozba podle dalších analytiků vzpružila nejen USA, ale i celé transatlantické společenství, které se ještě nedávno potýkalo s krizí, když francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o „klinické smrti“ Aliance a bývalý americký prezident Donald Trump tlačil na evropské spojence, aby dávali více peněz na obranu.
„Pokud bude americká administrativa i spojenci pokračovat v nastaveném kurzu, Putin zřejmě zjistí, že se nejen těžce přepočítal, ale že dosáhl téměř nemožného: dal nový důvod k existenci Alianci, která hledala smysl svého bytí od konce studené války,“ komentuje publicista David Rothkopf. Případný konflikt podle něj bezpochyby destabilizuje Evropu, NATO ale posílí.
Podle analytiků může mít oživení Aliance za následek, že spojenci vyslyší volání postkomunistických zemí, které místo jednotek rychlého nasazení aktivovaných v případě krize chtějí mít na svém území permanentní vojenské útvary. Komentátor bruselského webu Politico Paul Taylor navíc podotýká, že vyhrocená situace se může projevit i na výběru nového šéfa NATO letos v létě, kdy alianční země mohou dát přednost zastánci tvrdé linie vůči Rusku.
Slovensko podepsalo dohodu s USA, do Německa dorazily první americké posily
Do tohoto obrázku zapadá podpis léta dojednávané smlouvy o obranné spolupráci Slovenska a Spojených států. Bratislava umožní americkým vojákům na deset let používat dvě vojenská letiště, která USA za sto milionů dolarů zmodernizují. „Ve střední Evropě jsme se drsně poučili, co znamená, když tu Spojené státy nejsou přítomné a aktivně se neangažují,“ poznamenal při té příležitosti šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok.
Do Německa zase v pátek dorazili první američtí vojáci, kteří mají posílit spojence z NATO ve východní Evropě. Ve středu americký prezident Joe Biden nařídil vyslat téměř tři tisíce vojáků do Polska a Rumunska, aby bránili případnému přelévání ukrajinské krize jinam do východní Evropy.
Podle Pentagonu má být přibližně tisícovka vojáků ze základny v německém Vilsecku vyslána do Rumunska a přibližně sedmnáct set vojáků se přesune z amerického Fort Braggu do Polska. Kromě toho má být dalších tři sta vojáků z Fort Braggu v Severní Karolíně přemístěno do Německa.
Nesmysl, reaguje Kreml na tvrzení o zámince pro invazi
Falešná videa měla podle americké administrativy ukazovat explicitní záběry následků bombového útoku. Kromě mnoha těl obětí se v něm prý měly objevit kusy ukrajinské výstroje a výzbroje, drony turecké výroby a herci vystupující jako truchlící pozůstalí. „Toto video, pokud bude zveřejněno, by mohlo Putinovi poskytnout jiskru, kterou potřebuje k zažehnutí a ospravedlnění vojenských operací proti Ukrajině,“ vysvětloval mluvčí Pentagonu John Kirby.
O vysoké míře jistoty, že Moskva chystá propagandistické záminky k invazi, hovořila i britská ministryně zahraničí Liz Truss s odkazem na ostrovní tajné služby a vlastní analýzu britské vlády. „Jedná se o jasný a šokující důkaz nevyprovokované agrese a podloudné činnosti Ruska s cílem destabilizovat Ukrajinu,“ prohlásila.
Kreml však označuje tvrzení o výrobě falešných důkazů za nesmysl. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že nejde o první případ, kdy USA zveřejňují informace o údajných plánech ruského vpádu na Ukrajinu, přičemž v minulosti se takové zvěsti nevyplnily. „Nesmyslnost tohoto druhu výmyslů, jichž přibývá každým dnem, je zjevná každému, byť i málo zkušenému politologovi,“ tvrdí.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ocenil, že včasné odhalení ruských plánů pomáhá odvrátit naplnění válečných scénářů. „To, co bylo zveřejněno, nás nepřekvapuje, protože od roku 2014 jsme viděli mnoho úskoků Ruska. Viděli jsme, že se před ničím nezastaví, když se snaží něco zfalšovat a obvinit z toho Ukrajinu. V této situaci je velice důležité odhalovat jakékoliv záměry Ruska a překazit je,“ nechal se slyšet Kuleba.
Erdogan podpořil Kyjev a zkritizoval Západ
Z Kyjeva se v pátek vrátil do Turecka prezident Recep Tayyip Erdogan. Svému ukrajinskému protějšku Volodymyrovi Zelenskému nabídl, že Ankara může zprostředkovat setkání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, a podpořil územní celistvost Ukrajiny a Krymu. Po návratu do vlasti ale také zdůraznil, že Spojené státy a další západní země nepomáhají s řešením stávajícího napětí.
„Otevřeně říkám, že Západ zatím nijak nepřispěl k řešení konfliktu. Naopak věci zhoršil,“ je přesvědčen Erdogan. Žádný z evropských politiků podle něj není schopen krizi vyřešit, zatímco americký prezident Joe Biden neprojevil „pozitivní přístup“ k problému. Jediný politik, který by podle něj mohl výrazně přispět k zažehnání konfliktu, je podle tureckého prezidenta bývalá německá kancléřka Angela Merkelová.
Představitelé Ukrajiny a Turecka v Kyjevě také podepsali dohody, díky nimž bude Ukrajina moci vyrábět turecké bezpilotní letouny.
Macron bude jednat s Putinem i Zelenským
Kvůli ruské aktivitě kolem ukrajinských hranic se v pátek sešli lídři pobaltských zemí. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová konstatovala, že přesuny ruských jednotek do Běloruska budí velké znepokojení. „Musíme být připraveni reagovat na úrovni Evropské unie. Musíme zaslat Rusku poselství, že cena za další agresi by byla velmi vysoká,“ zdůraznila.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí zamíří do Moskvy, následně navštíví také Kyjev. Podle Kremlu budou tématem moskevského jednání zejména Ruskem požadované bezpečnostní záruky ve východní Evropě. Macronova kancelář očekává rozhovory o možnostech snížení napětí v současné krizi.
Elysejský palác rovněž obhajoval rozhodnutí navštívit Rusko dříve než Ukrajinu. Podle francouzské prezidentské kanceláře „musí problém vyřešit Moskva, a ne Kyjev“. Mise francouzského prezidenta má větší šanci na úspěch, pokud nejprve promluví s Putinem. V tom Macrona podpořil i Zelenskyj, dodal palác.
Macron si už ve čtvrtek telefonoval zvlášť s ruským i ukrajinským prezidentem. Podle prohlášení Elysejského paláce se snažil dosáhnout pokroku v otázce ukrajinského Donbasu, a to v rámci úsilí o zmírnění napětí v oblasti. S Putinem si Macron volal už potřetí za poslední týden.
Spojenci vědí, co v nás mají, reaguje Scholz na kritiku Berlína
Do ruské metropole se v polovině února chystá také německý kancléř Olaf Scholz – zamíří i do Kyjeva, na rozdíl od Macrona o den dříve než do Moskvy. Naváže tak na návštěvu německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové, která do Kyjeva zavítá o týden dříve.
„Situace je velmi vážná. Není možné přehlédnout, že na ukrajinskou hranici napochodovalo mnoho vojáků a jednotek,“ řekl Scholz televizi ZDF. V rozhovoru se vyjádřil také ke kritice některých politiků a médií, že Berlín je příliš vstřícný vůči Putinovi, a nedá se tudíž považovat za spolehlivého partnera. „Naši spojenci vědí přesně, co v nás mají,“ poznamenal německý kancléř.
Sérii diplomatických schůzek ale Scholz započne už v pondělí, kdy se ve Washingtonu sejde s americkým prezidentem Joem Bidenem. O den později by se měl setkat také s Macronem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Ve čtvrtek jej pak bude čekat jednání s představiteli pobaltských států.